Wolfgirl | Pohádka krapet jinak II.

Na prosbu márinky tady máme Tři prasátka ;-)

Byli jednou tři bratři. Byli to čuňata první třídy. Ale to je tak jediné, co je spojovalo. První bratr, ten nejstarší, jmenoval se Honza byl sebevědomý blbeček, který si myslel, že jemu se nemůže nic stát. A také byl strašně líný. Než aby něco pořádně udělal, raději vše jen odbil. Druhý bratr, Pepa byl o něco normálnější. Už nebyl tak líný, moc dobře chápal staré známé přísloví "nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci". Takže když se do něčeho dal, už to také trochu vypadalo. Nejmladší Kája byl taková ta černá ovce rodiny. Byl to pracovitý, přemýšlející maník, který dělal vše pořádně, svědomitě. Byl také jediný, který chápal princip rodiny. Rád ostatním vždy pomohl, i když věděl, že to pro něj nedopadne dobře. Jeho starší bratři se rozhodně jako bratři nechovali. Ani k sobě, ani k němu. Protože byl Kája tak odlišný, dělali si z něj také největší srandu, odstrkovali ho, no měl to chudák těžké. A tak, když umřela jejich maminka, se všichni tři rozbratřili. Každý si šel svou cestou. Vilu po mamince prodali a peníze si rozdělili. Naštěstí pro Káju rovným dílem. Museli si tedy postavit každý svůj příbytek.

Honza si postavil jednoduchý domeček jen ze slámy. Byl hotový coby dup, ani ho to moc nestálo. A tak si za zbylé peníze koupil alkohol a cigarety a také drogy a slavil ve svém chatrném domečku, že už je konečně volný a má je všechny z krku. To Pepa myslel trochu prozíravěji. Napadla ho možnost, že by mohla přijít bouře a to by sláma určitě nevydržela. A tak stloukl pár prken a jeho chaloupka opravdu vypadala, jako chlaoupka. Sice už mu nezbylo na koks ani herák, za to se ale zásobil lahváčemi a levnými cigaretami. Kája, který byl nejrozumější, skoro všechny peníze vrazil do baráku. Do nových cihel a pálených tašek. A protože bydlel v blízkosti lesa, udělal si také krb. Přemýšlel, že když bude topit dřevem, hodně ušetří za plyn. A tak jeho 3 + 1 baráku nechyběl také mohutný komín. Zbytek penězí dal na účet s vysokým úrokem.

Žil tady také jeden pojišťovák. Své řemeslo uměl dokonale, i když nejednal vyloženě férově. Neštítil se ničeho, jen aby uzavřel nějakou pojistku na nemovitos. Byl to pan inženýr, jmenoval se Vlk. A tak se jednou stalo, že zavítal také k Honzovi. Zaklepal na provizorní klepadlo a čekal, až vyjde majitel tohoto ne zrovna útulného obydlí. Honza vystrčil hlavu, ale jen co uviděl kravaťáka, zavřel mu před nosem s tím, že on nic nepotřebuje a co by se asi tak mohlo stát. Stejně pochodil i u Pepi a Káji, i když oni mu před nosem přece jenom zavřeli poněkud slušněji. To samozřejmě pana Vlka naštvalo a tak začal jednat.

Jednou v noci se přikradl k domu Honzi. Měl sebou také bezdrátový větrák. Nastavil větrák tak, aby to svouklo slaměný dům, ale aby to neodneslo jeho majitele. Honza seděl zrovna v trúní místonsti a trúnil. Jednoho by nasralo, kdyby mu v tom nejlepším odletěl barák. Tak se také stalo a Honza se objevil bez domu, jen se záchodem. Inu záchod nechal, kde byl, proklel Vlka a šel prosit o nocleh svého bratra Pepu. Pepa z toho nebyl nadšený, ale protože i on poznal vtíravého pana Vlka, souhlasil, že může na noc zůstat. To se už ale Vlk blížil i se svým zařízením k dřevěné chatce. Nastavil větrák na silnější výkon a zachvilku byli oba bratři bezdomovci. Nedalo se nic dělat, museli za svým nejmladším bratrem. Kája byl holt Kája a tak svým bratrům uvěřil, že zůstanou jen na noc. Nad ránem Káju vzbudila vychřice. Vykoukl z okna a viděl, že onu vychřici způsobuje už přehřívající se větrak Vlka. Nakonec větrák vybuchl. Dům zůstal celý. To si zamozřejmě nemohl pan Vlk nechat líbit. Netušil, že ho Kája pozoruje a tak vyšplhal po střeše až na komín. Řekl si, že když jeho barák neohrozí živelná katastrofa, určitě není zabezpečený proti krádežím. A tak jeho plán sklouznout komínem do obýváku a vykradnout ho začal podnikat. To ale nevěděl, že Kája má rychlo-podpalovač. Když byl Vlk asi v polovině komína, Kája škrkl a do komína, díky dobrému tahu, vystřelil obrovský plamen. Ten Vlka spálilo na popel a zachvilku se dolů snášeli saze. Inu pan Vlk měl předčasnou kremaci.

U snídaně se bratři začali vykroucet, že se odstěhují, jen co si něco najdou. A tak Kája vybral všechny peníze, které měl na účtu, aby nakoupil pořádné zásoby. Přece jenom prasata toho sní... Honza s Pepou žili šťastně až do smrti. Měli cihlový moderní barák 3 +1 a uklízečku, kterou se stal hodný Kája.

A  to milé děti znamená, když se řekne "za dobrotu na žebrotu". Konec!

Jestli má někdo nápad na další pohádku, stačí napsat, něco vymyslím ;-)