Včera jsem byla s paničkou u doktora zastřihnout drápky. Zrovna se panička ptala, cože poslední dobou tak vyvádím, že snad mám pubertu či co. A došla na to, že je mi samotné smutno. Doktor říkal, že každý si zvyká jinak a že zrovna já k sobě někoho svého druhu holt potřebuji, že mi jednoduše paniččina péče nestačí. Tak se panička rozhodla přemluvit V, který má paničku narozdíl ode mě rád, jestli by mi nemohla pořídit kámošku...
Jasně, mohla by to udělat i tak, ale vysvětlila mi, že vztah je také o domluvě a že by mi to neudělala, abych si zvykla na parťáka a pak by ho musela dát pryč. Prý je důležité nedělat takové rozhodnutí za zády běkoho jiného. Tak že prý musí první V přemluvit. A také prý musí sehnat větší klec, aby jsme měli dost místa... No, doufám, že to bude brzo.
