Bojím se :-(

4. březen 2016 | 11.50 |

Ale popořadě. Mému V se pokazil mobil. Asi tak za 4 dny od první opravy... Tak mě zaúkoloval jet ho reklamovat. Ono bylo to po cestě za mými povinnostmi, tak co bych se nestavila, že jo. Ať nemusí jezdit zbytečně on. Sednu do auta, cesta probíhá až moc dobře. Vjedu na parkoviště, které je už ze 3/4 plné. Projíždím ty uličky a už pomalu čučím před sebe, kde je najaký kus místa. A jak tak čučím, vidím, že se kolem auta motá děcko, asi tak 3 roky. Mama zabraná do nakládání jejich auta nákupem. Najednou děcko chytlo sebevražedné sklony, či co a rozběhlo se mě pod auto. Samozřejmě jsem hend dupala na brzdy, jenže jsem také reflexivně strhla volant... chvilka napětí.. asi tušíte, co se stalo...

Udělalo to KŘACH!! a já skončila svým předním světlem v zadním blatníku cizího auta. Mama naházela zbytek nákupu s děckem do auta a než jsem vylzela, byla pryč. Dobrý na tom je, že jsem našla volné místo. Hned vedle toho bouraného auta. Tak jsem se nacpala tam, vylezla, šla reklamovat mobil. Mezitím, co se sepisovala reklamačka jsem se krapet zklidnila, poprosila o papír a tužku a napsala na něho svoje tel. číslo. To jsem pak plánovala dat za stěrač onoho auta, kdyby tam snad majitel ještě nebyl, v co jsem tak trochu doufala.
Dopadlo to tak, že jsem se bížila k autu, nějaká baba tam telefonovala. To auto bylo její. Samozřejmě jsem se hned omluvila, řekla co a jak a že rači zničím auto, než abych přejela děcko. Byla to maminka dětí, takže chápala, byla v pohodě, ale že už volala policajty. Tak jako fajn, neuteču nebo tak, že jo. Pak by to bylo ještě horší. Jak říkám, baba cajk, za chvilec přjeli policajti. Dva hodní policajti. Řeklo se co a jak, vzali si snad všechny doklady a papíry, které v autě byli, a začali stříkat zem a fotit a prostě sbírat důkazy. Mezitím jsem si dýchla do testru a zjistila jsem, že jsem opravdu nic nepila. Páni policajti byli v klidu. Fakt, měla jsem strach protože přece jenom - policajti. Dokonce mě chápali. Kdo by to řekl. Bylo jim jasné, že jsem tomu nemohla předejít a že by bylo horší to děcko zajét. Také řekli, že někteří rodiče si opravdu neumí děti pohlídat... Nicméně podle zákona jsem za tuto nehodu mohla já.

Sepsali takový ten protokol a tak. Já musela podepsat, že se vším souhlasím, i když vím, že to nebyla čistě moje vina. Vyfasovala jsem pokutu 2000 Kč a utěšovala se, že za srazení člověka by to bylo o dost víc. Samozřejmě, auto paní neskončilo "jen" s ťuklým nárazníkem. Měla tam jakésí parkovací senzory či co, což je samá elektronika. A oprava bude odhadem 15000. Aspoň tak to psali palicajti. To jí samozřejmě zaplatí pojišťovna mojého auta. Opravdu přemýšlím, kde do 2 týdnů seženu dva litry. Policajti mě zrovna řekli, že když tak mám zavolat na centrálu, říct že nejsu schopná to zaplatit a oni mě prej udělají splátkový kalendář. Každý měsíc třeba 200. Vypadá to, že asi půjdou touto cestou.

Ale aby toho nebylo málo. To moje auto, vlastně ani není moje. Je to tety od V. Je psané na ni, i když pojistku platím já a vlastně mě ho dala. Ale prostě není moje. Je tam taková ta větší tíha zodpovědnosti. Prostě jsem jí rozkřápala přední světlo s nárazníkem. Ještě teď jsem z toho dost vyklepaná. Fakt uplně nešťastná. Normálně je mi do breku.

A do třetice všeho - ti dva policajti sice byli hodní. Jenže za pár hodin přijede z práce další "policajt" a ten hodný určitě nebude. Bude hoooodně nasraný. Nebude to chtět pochopit a ještě mě vyčte, že se vymlouvám na děcka... Uplně to vidím. Bojím se, až dojde. Fakt, bojím se ho. Bojím se jeho reakce, bojím se, že...prostě.. bojím se. Nechci aby přijel. Ty vole on mě zabije.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Bojím se :-( hroznetajne 04. 03. 2016 - 13:23
RE(2x): Bojím se :-( wolfgirl 04. 03. 2016 - 13:56
RE: Bojím se :-( zo 05. 03. 2016 - 21:58
RE: Bojím se :-( wolfgirl 05. 03. 2016 - 22:58
RE(2x): Bojím se :-( zo 05. 03. 2016 - 22:59