Wolfgirl | Emička se začala léčit

Tak jsem dneska jela pro to seno a piliny. Pobrala jsem igelitky a kýbl a tak a jelo se. Dojedu k našim a můj skorobrácha (rozuměj není to nevlastní brácha ale prostě syn mamčiného teď už manžela) dostal perfektní nápad. Co budeme kýblovat, když se može vzít velký igelitový pytel? Tak jsem domů jela s dvoma pytlama. V jednom je seno a ve druhém piliny.

Emička samozřejmě žádná změna, pořád je pokakánek. Dojedu, nachystám dřez na koupání a beru Eminu. Vážně, když už je třeba ji okoupat, tak se to děje ve dřezu. Ve vaně mě utěká a z umyvadla je schopná skočit do neznáma. Když zdrhá ze dřezu, tak je aspoň pořád na lince a naživu. Umyla jsem jí jenom tu prdelku, ať není zbytečně mokrá celá, tak je vždycky vystresovaná. A prosím, neodsuzujte mě. Vím, že se morče koupat nemá, ale když vymetá pavučiny z pod gauču a z bílého morčete je černé, tak holt pod vodu musí jít. Když jsme skončili s koupáním, byla jsem klasicky mokřejší, než ona. Zabalila jsem jí do ručníku a nechala ju, ať mě nadá. Ostatně zasloužím si to.

Pak jsem ji šupla se suchým ručníkem do přepravky a začala se věnovat kleci. Klec jsem znovu čmáchla savem, vystalal jí pilinama a dala jí tam krásně voňavé seno. Zrovna jsem jí vyměnila vodu. Plánuju jí teďka čisti když né každý den, tak obden, aby neblya v těch srajdách - jinak se toho nezbaví, že jo. Pak jsem čmáchla savem i dřez, protože přece jenom průjem není sranda. Hodila Eminy ručníky a utěrky do pračky na 90 a šla pro ni. To celé trvalo asi tak 30minut. Za těch 30minut pokakala i ručník, co měla v přepravce a já začala litovat, že jsem s tím praním nepočkala. Budu muset vyčistit i přepravku pro jistotu.

Strýc poradil, ať jí teď dávám jenom to seno a granule a když tak kousek suchého chleba nebo piškot, ale žádnou zeleninu, ovoce nic. Tak já doufám, že do tří dnů, max do týdne bude v pořádku, protože jnak budem v háji. To už budu muset jít k vet a to se mi nechce. Ne, že by mě procházka uškodila, ale přece jenom to bude něco stát. A když vám řeknu, že včera jsme dali posledních pár stovek na benzín a jídlo a teď čekáme na výplatu, převážně V, protože moje výplata vlastně nebude, tak se opravdu děsím toho, že se Emička nespraví. Protože V ji nemá rád. On respektuje, že tu je, toleruje to, ale už vidím, jak za ním jdu "Potřebuju nějakou kačku na to, abych mohla jíst s morčetem k doktorovi." Nevěřím tomu, že by mě prostě zaplatil cokoliv, co souvisí s ní. A když už, tak se asi hodně moc pohádáme a to nechcu. Ale tak, když na to dojde, copak ju mám nechat se trápit? Proto doufám, že je to z toho sena a není to nic horšího a rychle se to dá do pořádku, když teď už bude mět kvalitní seno a tak.

Ono to seno samo o sobě nemuselo byt špatné. Ale mohlo to pochcat nějaký potkan nebo něco a problém je na světě. Ale dala jsem jí ho já. Chtěla bych pro ni to nejlepší a nakonec způsobím, že se trápí a je jí špatně a tak... Copak můžu být dobrá máma, když nejsu schopná se zodpovědně postarat ani o morče? Fakt mě to trápí. V si myslí, že si moc beru to, že jsem Emině nevědomě ublížila, ale vlastně mě trápí to, že příště to nemusím být "jenom" Ema ale miminko. Co potom?