Mám krizi

7. prosinec 2014 | 16.58 |

A to velkou. Právě mě došlo, že asi za měsíc se koná "deváťácký ples". Jako už tradičně, jinak řečeno - co si pamatuji, se v lednu koná ples, který zahajují deváťáci. Už od začátku školního roku nacvičují nějakou tu taneční "show" obsahující bílé šaty a obleky a takové to krok-sun-krok tančení. Pak skončí předváděčka, děti si rozeberou rodiče. Kluci vyzvou k tanci maminky, holky se nechají vyzvat tatínkama..... Jen tak aby jste věděli o čem je řeč. Podstoupila jsem to před pár lety celá žhavá. Doufala jsem, že je to naposledy. Jenže co se nestalo - sestra se do devítky dostala také. Takže mě to čeká znovu.
Oč vlastně jde? Můj styl je triko, rifle, mikina, botasky, žádný (nebo minimálně) make-up.... chápete? A teď abych si někde pořídila nejlíp šaty, které sedí (kupodivu) k fajným sandálům na podpadku, ze kterých po půl hodině bolí nohy. Které už mám doma. Ty boty jsou fajn. Ale já a šaty? Já a šminky? Chápete?! Začínám panikařit. Mám na to půl roku, a ještě nemám šaty. Jediné, co mám, tak je fialový, rudý a černý lak. A jedny takové fajn fialové gelové stíny a řasenku, která už je nejspíš stejně vyschlá.Ty stíny jsem  na sobě měla asi dvakrát. Tužka na oči, make-up a podobné věci? Bléééé. A teď si musím vybrat nějaké ty spoločenské hadry tak, abych neztrapnila svoji sestru (její slova), abych se líbila svému klukovi (ráda, ale za jakou cenu???).... Musím se tam chovat, jako dáma. Vždyť je to blbost. Nějaké nohy s kotníkama u sebe? Jo, jasný, mít nohy od sebe v šatech je hodně neslušný. Proto bych raději šla na koncert kohokoliv, kde můžu mít rifle. A pak je tu ta čáast s tancováním. OK ujasněme si něco: ráda poslouchám. Všechno možný, Enriqueho, Evanescence, H16... ale netnčím. To mě nebaví. A nějaké hum-caca trsání. Můj kluk bude chudák. Budou ho bolet nohy víc, než mě v těch sandálech.
Prostě se už teď těším, až z toho plesu půjdeme domů. Chápete, jo? Víte v čem je problém? Není nic horšího, než nebýt sám sebou. A teď se budu muset odnaučit.... no, všechno. Sedět jinak než v baru, kde se hraje kulečník. Tancovat na něco, co slyším max na šlágru, který poslouchá babička. Tancovat. Mít šaty a nohy-bolavé boty. Přestat si škrábat oči, když budu namalovaná. Jenom ten fakt, že se musím malovat. Už se vidím. Já, která je připravená za 5 minut a jsem se sebou spokojená, se budu šlechtit půl dne a přeci se mi to nebude líbit... Normálně, asi se bojím. Jsem norvozní, vůbec se mi tam nechce. A musím tam jít. Jsem holt rodinný příslušník deváťáka. Nechci zklamat sestru a tak. Ale to místo toho nemůžou chodit třeba na koncert Evanescence? To bych byla nadšená a vážně strašně moc. Ale toto? Bleeee.

Tak jo. Konec plynutí myšlenek. Hodím to na blog, začnu vybírat šaty, které se hodí k černým sandálům se zlatýma přezkama, pokud možno žádné pastelové barvy, jako je červená růžová, zelená.... Nejlíp černá nebo tmavě fialová bo modrá. Ale ta žlutá na těch sandálech ani k jedné z těchto tří barev podle mě nepasuje.... A měla bych tomu svému nazančit, aby mě naučil nechat se vést na fidli-věci pokud možno do rytmu. Už teď se nemůžu dočkat ledna - ségra bude určitě skvělá.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Mám krizi tlapka 07. 12. 2014 - 18:46
RE(2x): Mám krizi wolfgirl 07. 12. 2014 - 19:29
RE(3x): Mám krizi tlapka 07. 12. 2014 - 19:30
RE: Mám krizi kari 07. 12. 2014 - 21:42
RE: Mám krizi am 13. 12. 2014 - 20:04
RE(2x): Mám krizi wolfgirl 17. 12. 2014 - 11:04