Kari (mimochodem dík za komentář) mě inspirovala svým článkem. Tak trochu. Původně jsem chtěla napsat jenom komentář, ale, jak už to u mě bývá, čas od času by byl komentář delší jak článek. Takže jsem zanechala jenom kratší komentář ale steně se musím rozepsat
Ještě před tím novinka od doktorů. Včera jsem byla na kontrole a na ordinoval mě dalších 14 dní v klidu a "bez nohy". Takže jsem samozřejmě celá nadšená, protože co může být lepší, než nasoupit do práce a pak tam nechodit
Takže k tématu:
Můj V čas od času doma pomáhá. Není to každý den, ale nedělá mu problém umyt nádobí nebo vysát. Dokonce umí i pověsit prádlo. Jenže...
Když on to dělá uplně jinak, než su zvklá a tím pádem mě to přijde, jak kdyby to ani neuměl
Tak třeba to praní.
Obvykle, když se dopere, tak jdu, v první řadě spláchnu vanu (protože nám ta voda z toho teče do vany) od toho prášku a vůbec - když perete monterky, tak tam pak máte ten viditelný bordel a tak. Otevřu pračku, utřu ty "dveře" ať to prostě není mokré. A teď k samotnému ukládání prádla z pračky do koša. Já osobě jdu od ručníků přez mikiny a rifle, po podprdy, trneky a ponožky. Takže pak začínám věšt těma ponožkama. Co se věšení týká, tak vím, že se mě na jednu tu "šňůru" vleze asi 7 ponožek nebo 5 trenek nebo 2 - 3 trička, 2 gatě, 2 mikiny, 2 ručníky...
Když pere chlap, a to konkrétně ten můj, tak stejně musím jít a minimálně spláchnout tu vanu, protože do večera to tam zaschne a sorry, ale do toho nevlezu. Dejme tomu, že pračku nechám mokrou. Prádlo z pračky vytáhne na dvakrát, protože tam prostě chmátne a jak to drží, tak to dá do koša. Pak se (když ho to teda napadne) v tom přehrabuje a věší to hodinu. A to ještě stylem, že se na šňůru vleze jedna mikina, dvoje trenky a ručník, na druhou šňůru dalších pár ponožek různých barev a tvarů, gatě a podprda a asi chápete, jak to pak vypadá.
A mě to prostě nedá. Já rostu. Protože když jsem byla malá, tak mě naši sekýrovali, ať to věším podle druhu a pomalu podle odstínů barev (na co teda kašlu) a jak mám zažité takové to ponožky-kalhotky-trenky-podprda-nátělníky-trička-gatě-mikiny-ručníky, tak když vidím tento chaos tak se na to prostě nevydržím dívat a musím to jít přeskládat.
Další zajímavá věc: nádobí
Máme dva odkapávače. Malý, na takové ty hrnky po návštěvě a tak a potom velký. Když umývám po obědě, většinou využiju oba dva ty odkapávače, protože obvykle nikdo nestojí u mě a neutírá. Takže to prostě šupnu tak a nechám to uschnout. No a pak samozřejmě spláchnu dřez.
Ale ne, proč vužívat velký odkapavač, když si može vzít ten malinký, kam dáte dva kastroly a už nic, a na zbytek rozprostřít utěrky. Proboha, vždyť ten odkapávač sem chtěla právě kvůi tomu, abych nemusela mět tisíc utěrek povytahovaných. Nejlepší je argument "mě se po něm nechtělo natahovat" přitom ten malý je u toho velkého takže cože? A to nemluvím o spláchnutí dřezu po vypuštění. Mě až vtáčí, kdž vidím tu mastnů pěnu a ten bordel nechaný ve dřezu. Však nádobí je umyté a o zbytku se nikdo nezmiňoval... To mě taky sekýrovali. Prostě k nádobí patří i ten dřez a ta jakoby údržba. A teď, kdyžy se opravdu sekýruju "15minutama", tak mě začíná štvat i pokapaný ten okraj dřezu.
A úklid jako takový?
Obvyklý postup, jaký mám zažitý minimálně já, je, že se jde odvrchu. Takže ometu případné pavučiny, utřu prach, zametu, vysaju, umyju zem. Všady. Čas od času ještě vytřepu křesla a tak.
Jaký je postup mého V? Nějak před svátkama toho bylo moc, tak jsem po něm chtěla, aby aspon udělal ložnicu a zrovna všady vysál. S tím, že já udělám zbtek. Prach, ve zytku místností, kůpelku, zem... Eště mu říkám, že "tady má tu hadru na prach". OK. pustíme se do toho. Otřu prach ve zbylých 2 místnostech, zametu Emino seno a větší kusy třísek, a du dělat koupelku. Takové to drhnutí vany a hajzlíku a tak. Končím se začátkem vrčení vysavaču. Tak nachvilku sednu, než vysaje a budu moct umyt zem.
Jo. Hadra a prach byla tam, kde sem ju dala, takže poličky a (dokonce i jeho) počítač byly zaprášené, hlavně že vysál, no. V obyváku vysál enom tam, kde to jde vidět a tych 100cm popeu mezi krbem a stěnou stejně nejde vidět tak proč to vysát. Koupelka nebyla vysátá vůbec, protože přece cítil savo (proti plísním na vanu), takže tam je přece už i umytá zem... jakože sem vysála koupelku ať ju teda možu umyt, vysavač znovu schovala, aby si pro něho pak mol zajít? Navíc věděl, že budu umývat zem a nevím, jestli si teda myslel, že umyju koupelku, vodu vyleju, mop schovám a za asi 10minut to celé znova vytáhnu napustím vodu..?
Tak nevím, jestli je to tím, že je prostě chlap a nemá na tyto věci buňky, nemá to v krvi. Nebo kluci prostě doma nepomáhají s domácností tak moc, tak nemá tyto, pro mě samozřejmé věci zažité, protože jeho nikdo necepoval, jak mě. Nebo je prostě chlap a tím to hasne. Jenže on se pak chudák cítí, jak kdyby dělal všechno špatně a pak rači ani nepomáhá, leda bych měla pochroumanou nohu. Je pravda, že zrovna teď se zuby nehty držím, abych mu do toho nekecala, nebo to by sme tu zachvilec byli jak ve stáji. A jsem ráda, že mi pomáhá a dávám mu to najevo. Jenom kdyby to dělal normálne.
Ale abych mu nekřivdila, taky mám své "nelogické" postupy. Tak třeba vydrhnu vanu, abych pak šla prat. Nebo vysaju celý barák, abych pak čistila Emině klec. První vysaju, umyju zem, pak du čistit, vymetat krb. Umyju dřez po nádobí, abych zjistila, že mám na sporáku ještě pánvičku. A v obýváku hrnek. A vložnici sklenku...
Nikdo není bez chyby, ale je až podivuhodné, jak se spolem dva, co mají uplně jinak zažité návyky, můžou starat o jednu domácnost a nezabit se u toho :-D