jurtanimo: Ani nevíš, jak Ti rozumím. Od léta jsme se těšili na potomka a s každou menstruací byl člověk zoufalejší a zoufalejší, i když věděl, ze nemá proč a že tím tomu vážně nepomáhá.. Pokaždé jsem na sobě dokázala vypozorovat nějaké příznaky, kterými jsem se uklidňovala, že teď už to vyšlo.. Byla jsem zralá na cvok-house.. Nakonec jsem se upnula na jogu a donutila se aspoň částečně myslet na jiné věci.. Pomáhá i to, že teď kvůli odletu na dovolenou ani v jinači být nechci, ale jestli to čekání potom ustojím nebo už mi nepomůže ani joga a budu muset taky za odborníkem, toť otázka.. Tobě přeju, ať si najdeš něco, na co myslet místo toho a souhlasím s V., že na svatbě byste si to s prckem tak neužili