Nový přírůstek

1. duben 2017 | 08.00 |
› 

Před nějakou dobou, když jsem přijela na farmu, mě čekalo překvapení. U kurníku se krčilo malé chlupaté klubíčko. Julču to nesmírně zajímalo a mě samozřejmě taky. Opatrně jsem šla ke klubíčku, které Julča oklovávala. Mírně odeženu opeřence a co nevidím - štěně. Bylo to chundelaté a drsné. Trošku mě to připomínalo foxteriéra. Když jsem psíka prohlédla a zjistila, že je to holka, jméno bylo jasné. Dášenka. Od té doby k slepicím přibyl i pes. Dášenka rostla, jako z vody. Se slepicemi vycházela uplně bez problémů, njevíc si padla do oka právě s Julčou.

Jednou, když jsem zvelebovala okolí kurníku, usylšela jsem, jak se jedna z mých svěřenkyň rozkdákala, jakoby jí snad něco bylo. Rychle jsem utíkala zjistit, co se děje. Přiběhnu a jedna ze slepic chyběla. První jsem se lekla, že Dáše ruplo v halvičce a do jedné se zakousla, ale Dášenka ležela mezi slepicemi a podřimovala. Najednou mě došlo, která chybí. Julča! Rychle jsem vletěla do kurníku a co nevidím. Julča si v klidu vyšlapuje od hnízda. S napětím nahlédnu. Julča snesla svoje první vajíčko. V duchu jsem poděkovala Dášence, která si jistě zaslouží pochvalu za to, jak slepici ukázala, že je slepice. Nevím, jak to dokázala, ale od té doby se rozkdákali postupně všechny slepičky.

Anton tomu nechtěl věřit a musela jsem ho dotáhnout do kurníku, aby viděl, že si nevymýšlím. Postupně začal mít rád ty opeřené ptáky i on. A dokonce si oblíbil Dášenku, takže teďka jezdí na farmu se mnou a mezitím, co se starám o slepice, Anton se snaží vycvičit Dášu.

dáša

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře