Do teď jsem si myslela, že se mě ranní nevolnosti a další chuťovky prvních těhotenských týdnů, měsíců netýkají. Je pravda, že je mě každé ráno, jak po flámu, napíná mě to a musím hooodně rozdýchávat, ale nemusela jsem nutně každý den objímat WC. Na druhou stranu je mi celý den divně, ale pořád je to v rámci jakési normálnosti. Stačí, když jím málo ale pořád. Po tomto poznatku asi vím, jak vzniklo presvědčení, že těhotná "žere celý den". Nevím, jak ostatní, ale já jím prakticky to samé množství, jen mám místo 5-ti chodů asi tak 100. Takže to opravdu vypadá, že do sebe tlápu celý den.
Ale zpátky k problému. Do teď to bylo, jak jsem řekla vlatně fajn. Jenže teď je mi ráno fakt špatně, jednou vrazím hlavu do záchodu a do půl hodiny přemýšlím, jestli už můžu začít fungovat, nebo ne. Tak to vypadá, že potíže začínají a ani mě nakonec neminou. Na druhou stranu jsem kdesi četla, že když je vám ránou šoufl, tak to znaená, že je všechno v pořádku, což mě příjde jako absolutní paradox, ale je to jistá útěcha. Dokud je mi špatně, špuntovi se daří
A nazávěr jedna perlička, u které jsem se fakt pobavila.
Četla jsem příbalový leták kyseliny lisotvé, abych nemyslela na to, jak se mě hýbe žaludek. Nežádoucí účinky: pocit na zvracení, zvracení.... jako bych to potřebovala
