Wolfgirl | Pohádka naruby

POHÁDKU BY NEMĚLI ČÍST NEJMENŠÍ DĚTI, OPRAVDU PRO NĚ NENÍ VHODNÁ!!!

Jelen bydlel v krásném lese společně s ostatními členy pohádkového světa. Měl svou práci, ženu, syna. Měl také kamarády, se kterými se pravidelně stýkal v nedaleké hospodě. Jednoho dne se dozvěděl nemilou novinu. Mezi druhým a třetím pivem si k němu přisedl Medvěd.
"Prosím tě, Jelene, co tě žere dneska?"
"Ale," mávl Jelen rukou "moje žena mi má byt nevěrná. Honza ji prý viděl s Budulínkem."
"Snad tomu chuligánovi nebudeš věřit?" zhrozil se medvěd.
"Já ti nevím. Sice má své mouchy..."
"Mouchy?" skočil mu do řeči Medvěd "vždyť ho obvinili z vraždy."
"Prý to byla sebeobrana." namítl Jelen.
"Jo, jasné. Já být tou bábou tak z toho rozhodně žhavý nebudu. Vždyť ji zabil a okradl, jenom kvůli perníku! Přece nebudeš věřit feťákovi. A ta jeho sestra, to samé."
"Asi máš pravdu." uznal po delší době Jelen." Jemu ani Máni se nedá věřit."
Dali si další pivo a na celou věc pozapoměli. Do doby, než si k nim přisedl Vlk.
"Čau Jelene. Jakto, že tedy tak sedíš, když se ti doma děje, to, co se děje? divil se Vlk."
Jelen se něho s obavama podíval. "Jak to myslíš?"
"To si děláš srandu? Vážně o tom nevíš? Podívej, jsem tvůj kamarád a cítím, že je mou povinností, ti to říct." Vlk se zhluboka nadechl a pokračoval. "Včera, když jsme šli s Kajkou na oběd, jsem viděl, jak se ta tvoje srnka cicmá s Budulínkem. A musím říct, že to nebylo poprvé, co jsme je viděli."
"Moment," vložil se do toho Medvěd "ty pořád randíš s tou holkou? Víš, že by ses od svých úchylek měl držet dál. Vždyť ty jsi na ni vysazený, jak býk na červenou."
Vlk ho zpražil pohledem "To je teď jedno, ne? Podstatné je, že Jelenovi ta jeho ozlatila parohy."

Jelen se vřítil do domu a paní Jelenová vytušila, že je zle. Bez jediného slova se na ni rozkřičel.
"Tak ty se taháš s chlapama, jsem zjistil? Jak dlouho? Proč vůbec? Copak ti nedávám všechno, co chceš?"
"Ne, nedáváš." bránila se paní Jelenová "To nejdůležitější jsi mi nikdy nedal. Nikdy jsme neměli děti."
"Za jedno je chyba na tvé straně a za druhé jsme si přeci adoptovali Smolíčka. Navrhoval jsem mu pořídit sourozence, ale tys nechtěla. Teď už vím proč. Raději se budeš taha s tím Budulínkem. Prosím tě, co ti dává, co já nemůžu?"
"Pro začátek pozornost. Pořád jsi jenom v práci, domů chodíš až večer. Navečeříš se, lehneš a spíš." křičeli na sebe.
"To proto, že vydělávám peníze aby jste se ty i náš syn měli dobře. A moc dobře víš, že každý víkend jezdíme na výlety."
"A kdy jsme byli sami někde? Někde v kině nebo na večeři? Nedávno jsem s ním byla na romantické večeři při svíčkách. To tě nenapdlo, že potřebuji i toto?"
Jelen se zasmál "A co jste měli dobrého? Hrachovou kaši?"
"A mám toho dost. Odcházím k Budulínkovi, ten si mě umí vážít." sbalila si věci a bouchla dveřama.
Jelen za ní ještě volá "Na jeho ocásku už jezdit nebudeš! O to se postarám!"

O několik dní později v hospodě Jelen, Medvěd a Lišák přemýšlí, jak paní Jelenovou zničit.
"Podívej," říká Lišák "bude to něco stát, ale když se to podaří, získaš kluka do své péče a o ní už neuslyšíš."
"Nemyslím si, že je to nejlepší nápad." říká Medvěd "Nechceš něco míň radikálního, stačí ji přece vytrestat, nemusíš ji zničit."
"Ne. Chci to takt." říká Jelen "Ozlatila mi parohy, kdo ví, jak dloho to trvá, nebýt Vlka, tak to snad ani nezjistím. Kde vůbec ten chlap je?"

O týden později svůj plán uskutečnili. Paní Jelenová si šla pobalit ještě několik věcí a Jelen s Lišákem využili situace. Když paní Jelenová odešla z domu Budulínka, dal Lišák Jelenovi pár malých sáčků s podezřelým práškem uvnitř. "Neptej se, kde jsem to sehnla." Jelen se usmál "Myslím, že je mi to jasné." Jakmile paní Jelenová zmizela z dohledu, přikradl se Lišák k domu a zazvonil. Otevřel mu Budulínek spoře oděn. "Pojď se mnou, musím ti něco ukázat. Je to důležité." říká mu Lišák. Budulínek, od přírody naivní poslechl. "Sedni mi na záda, bude tam rychlejc." nabádal ho Lišák. Budulínek si sedl a oba zmizeli. Jelen využil situace a vkradl se do Budulínkova domu. Poschovával sáčky s práškem po domě, udělal mírný nepořádek a zase nepozorovaně vyklouzl ven. Schoval se mezi stromy a čekal. Jak uviděl, že se jeho žena vrací, zavolal z koupeného předplaceného telefonu na policii a nahlásil drogové doupě. Po té telefon rozbil, simku zlomil. Mezitím se vrátil Lišák. "Kde je Budulínek?" ptal se Jelen. Lišák se tajemně usmál "Mé děti si s ním poradí."

Další den v místních novinách

"Paní J byla včera zatčena z podezření z přechovávání drog, pravděpodobně pervitinu. Byla zatčena v domě pana B, který se zatím neukázal. Máme za to, že v jeho zmizení má prsty rovněž paní J. Mezi dalšími podezřelímy byl i pan H s jeho sestrou, ale oba měli na nejbližších pár dní aliby, které potvrdil pan M."

"Včera jsme zatkli pana V, který se přišel sám udat z vraždy jeho přítelkyně paní K, kterou spáchal asi před týdnem. Pan V byl dlouhodbě léčen s obsesivním chováním. Nyní je zavřený na psychiatrické léčebně."

"Vždyť jsem mu to říkal." podotkl Medvěd.