Blízké setkání s duchem

Musím se s vama podělit o dva zážitky. Jeden je osobní a míň děsivý, druhý sice není osobní, ale rodinný a víc šílený. Začnu tím prvním.

Minulý týden jsem byla na pár dní u našich na prázdninách, samozřejmě s Eminou. Ta si užila morčecí společnost ségřiné holky Charlie a svého brášky Emila  a tyto tři morčáky jsem měla v pokoji, v kterém jsem spala.

Jeden večer jsem byla už v posteli, notes jsem měla ještě zaplý, ale jinak bylo zhasnuté. Morčata byly zrovna v klidu a já jsem si dělala to svoje. A nejdou jsem ve svém zorném poli zahlédla bílý stín. Jako by se něco mihlo. Ale nějak jsem si toho nevšíala. Jenže ani ne d minuty od toho se všechny tři morčata rozkvíkala, jakoby je něco polekalo. Tak mě to nedalo, vstala jsem, rosvítila, každého pomazlila, uklidnila, samozřejmě už měli na prácu cokoliv jiného, než spat, ale jinak se vrátili do normálu. No a ráno mě pak došlo, že ten bílý stín snad souvisel s tím, jak se všichni tři zničeho nic polekaly. Přece jenom zvířata jsou v tomto citlivější, tak jestli náhodou něco neviděli. Třeba ducha?
Pak jsem to říkala ségře a ta mě tvrdila, že když ještě spávala v tom pokoji, než měla spravený pokojík, tak měla pořád pocit, jakoby tam někdo byl, někdo se na ni díval, prý slyšela dýchání.... Vzhledem k tomu, že jsme na tyto věci citlivější a tak torchu senzibilní, tak nemám důvod ségře nevěřit. Naopak mě to jenom utvridlo v tom, že u našich straší nějaký neškodný duch.

A teď druhý míň veselý zážitek. Teta, mamčina sestra se už dřív, snad 15 roků zpátky, přestěhovali do nového, a každé zvíře, které od té doby mělo umřelo na nádor nebo podobnou nemilou nemoc. První byl kočičák, už ani nevím, jak se jmenoval. Měl nádor tuším na hlavičce. Pak onemocněla jejich fenka rotwíka, měla cysty, tuším někde u dělohy nebo tam v tych babských místech. Nějaké dva, tři roky na to odešel rotwajleří kluk na nádor. A poslední, jorkšírek šel za nimi je to asi půl roku, taky prolezlý vším možným. Teta si tenkrát brala Emiččinu sestru, které nedávno pod předníma packama, jakoby pod pažema nahmatala bouličky a jedna boulička že už má mít tvar válečku. Ostatně teta je v těchto nemilých věcech zkušená, tak ví, co hledat a čeho se bát. Plánuje s ní jít samozřejmě na vet, ale říkala, že jestli, tak prostě pujde uspat, protože léčit dalšího mazlíka, na to už prostě nemá psychicky, ani fyzicky. Samozřejmě teď budem hlídat jak Emičku, tak Emilka vzhledem k tomu, že jsou to sourozenci. Ale zdá se, že minulý majitel toho domu nejspíš nemá rád zvířata nebo co. Teta je senzibil už uplně, tak se divím, že ještě nezavolala nějakého vymýtača nebo někoho. U mamky v práci si jedna prý volá pravidelně típka, tak si říkám, že by to tetka mohla zkusit. Koneckonců má teď po posledním psíkovi dva další chlupáče - brášky, tak by bylo smutné kdyby tak špatně skončili i oni

Někdo na takové věci věří, někdo ne, ale říkám vám, u tety je něco zlého, špatného.