Těhotenské starosti

Právě začínám 12tt (podle modrého koníka 13tt, ale věřím doktorovi) a začínám pomalu propadat do těhotných a těhotenských věcí. Tak jsem se třeba pomalu začala dívat po těhotenských věcech, zvlášť podprsenkách a gatích. Je to neuvěřitelné, ale asi týden zpátky jsem zjistila, že rifle, které my byly dicky volné jsou mě najednou víc, než akorát. Přitom břicho není zas až tak velké. Si myslím. Nedokážu si představit, že obleču rifle, které mě byly těsné už v lednu. A tak jsem teda zkoumala těhotenskou modu a tak.... Nevím, kde na ty těhotné modelky chodí, ale když představují gatě vhodné od 6 měsíce, vypadají, jakoby měli ještě 6 měsíců do otěhotnění. Nebo takové podprsenky. Sporotvní, co mám, tak mi prsa skoro nedrží, takže stejně bolí a co mám podprdy s kosticema, push-upky, tak ty jsou dělané na menší prsa, takže jsou mě teď malé a ještě mě děsně tlačí ty kostice. A speciální mě příjdou za jedno drahé a za druhé už vidím, jak si každý měsíc, ne-li týden kupuju novou protože prsa se z 1 na 3 dostaly asi tak za měsíc Takže v říjnu mám narozky, asi budu chtít obnovit šatník od všech, kteří mi budou chtít dát dárek. Buď peníze, nebo pojďme nakupovat.

Taky teď hodně řeším sreeening. Všady se píše, kolik vad to rozpozná a včas odhalí, na druhou stranu když je to tak důležité vyšetření, tak proč ho pojišťovna nehradí a vlastně ani není povinné? Co jsem četla, tak hodně maminkám odhalil nějakou hnusnou vadu. Ale taky hodně maminkám nic neodhalil a zjistili to až po porodu. A teď nevím. Mám byt celou dobu v nevědomosti a doufat, že je všechno ok, nebo si to zaplatit a doufat, že se ty testy nepletou a bude všechno ok? Co když se narodí nějak moc nemocné a budu si pak dávat za vinu, že jsem tam měla jít a zabránit tomu? Co když tam pujdu, zjistím, že je všechno v poho a budu litovat, že jsem ty prachy mohla dat za něco jiného?

Dokonce, i když je to hoooooodně brzo už máme doma kočárek. Teda ne doma, jako doma. Je u našich, ale už je prostě koupený. Je krásný, hned jsem si ho oblíbila a nemohla jsem ho nechat někomu jinému  Je fakt úžasný. Vlastně je obyčejný, černý, trojkombinace, po jednom prckovi. Ale mě se prostě zalíbil hned. Taky mám tendenci se začít hrabat v miminkovských oblečcích, které se nestihli prodat v mém rádoby podnikání na druhou stranu mám zásobu věciček do začátku... ale příjde mě to brzo se už teď prohrabávat a plánovat a těšit se. Přece jenom, pořád jsem na začátku a nechcu něco zakřiknout nebo tak.

Taky mě dělá tak trochu starost rodinný zvěřinec. Ono o Bitušku se nebojím. Je to sice "jenom" voříšek, ale měla vždycky ráda děti, takže ta je bez problému a k našim na návštěvu se opravdu nebojím jít už s miminečkem. Je to takový canis-pes bez papírů Jenže babi mají Čeríka a to je věčně oštěkaný, ořvaný malý jorkšír, který štěká jenom tak, že může. Nedokážu si představit, že zrovna on s malým spolu budou vycházet ať už po měsíci nebo po roce. Čertík je holt takový ostřejší smeták  A pak je tu ještě Emička. Už teď, když je mě špatně a celý den proležím, dám Emči jenom to nejdůležitější, ale vlastně se jí vůbec nevěnuju. A ona je prostě mazel, potřebuje společnost. Vždyť i když se jí normálně přez den věnuju, pořád chce hladit a mazlit. A teď s mimčem se bojím aby nestrádala. Přemýšlím, že jí pořídím kamarádku, aby nebyla tak sama, ale to by chtělo i větší klec, takže další náklady a tak. A to si momentálně taky nedokážu představit.

A další velikánská stránka - peníze. Vypadá to, že V bude asi na podzim končit a můj eshop se rozhodně nerozjel tak, jak by měl. Vlastně vůbec. Takže můžeme být rádi, že máme postýlku, kočárek, do začátku plno oblečků - ikdyž vesměs letní, což je fajn pro únorové mimčo. Teď jenom doufat, že budu moct kojit a malé nebude moc kadit, ať se ušetří za sunar a plenky

Ale vlastně se nebojím, že to nezvládnem. V bude úžasný tatínek, když mě sem tam bolí břicho a není mě dobře, tak jde vidět, že se opravdu stará a ikdyž říká, že to nic není, tak mu dělá starost, aby to tak bylo. Sice tvrdí, že na ultrazvuku nic neuvidí, protože nemá představivost, ale já ho plánuju vyvést z omylu. Bude úžasný tatínek, který ho naučí sekat dřevo a vrtat se v motoru, bude s ním jezdit na výley na kole a hrát zombie hry na počítatči  A já ho povedu k lásce k přírodě a ke zvířatům, naučím ho  morseovku a jezdit na bruslích. A budem se perfektně doplňovat, protože každý máme dost odlišné koníčky a hodnoty co se volného času týká. Takže prcek bude mít obrovksý okruh a rozhled a bude si moct vybrat s víc věcí, než kdyby jsme oba byli jenom vodáci a malý neznal nic jiného než výlety na vodě. Budem perfektní rodiče a oba se staráme už teď, i když někdy trochu moc a zbytečně. Za dva týdny jdu na kontrolu a těším se, až to maličké zase uvidím a možná už donesu dom fotečku