Tajemství těhotenství

Začínám pomalu propadat do tajů těhotenství. Už je mě jakš-takš dobře, takže můžu začít zase normálně žít. Můžu začít také normálně uvažovat. A tak uvažuju. Všady jsem četla o chutích, náladách.... Zjistila jsem, že jsem to celé špatně pochopila.

Těhotenské chutě
Když o tom čtete ze všech různých zdrojů, působí to na vás, jako by jste ráno měli chuť na čokoládu, na oběd slané brambůrky a večer legendární kvašáky se šlehačkou. A tak jsem na ty chutě čekala a říkala si, že mě to asi minulo... Leda prd. Neminulo. Ale, jak jsem zjistila, je to jinak. Od samého začátku (obrazně vzato) jsem se bála, jak mě bude chybět kafé, na kterém jsem od svých 17 jistě závislá. Až do nedávna mě nechybělo, chuť jsem neměla, valstně jsem si ani nevzpoměla, že nějaké kafé doma máme. Kdežto teď to kafé musím mít. Sice si dělám slabší a jenom jedno denně, takže se nijak nebojím, ale teď naopak bez kafého být nemůžu.
Další zajímavé je, že já, která od puberty odmítám hořčici a všady, kam to jde si cpu kečup, najednou kečup nemůžu ani cítit - vlastně ani nechutná, jak kečup. Za to párky s hořčicí najednou miluju.
Vždycky jsem měla ráda brambůrky s příchutí, hlavně ty ostřejší s chili a tak. A to jsem uměla zajídat tou obrovskou milkou za 60korun. Teď mám na saldké chuť spíš míň, jak víc, a jediné brambůrky, které u mě hrají absolutní prim jsou ty solené. Nevím, kdo kdy řekl, že těhotná by se ujedla sladkého. Já musím mít slané. Dokonce i sirup si dělám slabší a místo koly v restauraci si dám jenom perlivou vodu.

A co teprve nálady
Obecný poznatek se jeví takový, že ráno je ženská protivná, přez den se usmívá, jak sluníčko a večer vás zase pošle do háje, protože hlasitě dýcháte. A taky jsme si říkala, že mě to minulo. I když můj říkal něco jiného. Ale když teď tak s čistou hlavou přemýšlím, tak vlastně ani toto mě neminulo. Ze začátku jsem se bála natáhnou pro hrnek, aby se něco nestalo. Potom jsem se postupně změnila na smutnou plačtivou naivku, která si prostě myslela, že jednorožci existují a pak byla strašně zklamaná, že to tak není a svému imaginárnímu jednorožci vystrojila pohřeb. A samozřejmě pak držela patřičně dlouhou dobu smutek. No a najednou miluju komedie. I ty se zajímavým názvem, například "Pach krve". Všechno je sranda, i když teď řešíme ne zrovna veselou finanční situaci - ale to sem nepatří. Jednoduše i kdyby teď najednou nastala apokalypsa, tak to bude obrovská prča.

Těhotenství je celkově strašně nelogické. Taková únava třeba. Nedávno jsem byla úplně vyřízená, přitom jsem dva dny před tím pomalu nic nedělala. Za to včera jsme půl dne dávaly dohromady skříň, spat jsme šli až nějak po jedenácté a dneska jsem celkem fit. Sice namožená a tak, ale fit. Jenom co dopiju kafé
Nebo takové postelové chutě. Ještě nedávno jsem pořádně nevěděla, co to sex je, "manželské povinnosti" jsem dělala opravdu z povinnosti a teď najednou bych to chtěla dvakrát denně a to je mi ještě málo

Pupek už začíná byt pomalu vidět i pod volnýma tričkama, dokonce na mě už čekají těhotenské gatě. Ještě jsou moc teplé a rifle mě stačí. Ala ty rifle zatím řeším tak, že mám mezi knoflíkem a dírou gumičku, tak nemusím byt uplně zaplá a gatě drží pohromadě díky té gumičce. Ale i tak jsou to jediné rifle, které teď obleču... Ještě že tepláky mám vytahané, takže to, co mě normálně padalo, je mě teď jenom trošičku volnější. Aspoň nemusím řešit domácí oblečení
Když se tak pozoruju, tak mě těhotenství začíná připadat strašně srandovní zajímavé a absolutně nepochopitelné. Myslím, že do února bude ještě plno srandy. A co teprve, až se to malé narodí...