Dneska mi podle koníka začal 17 týden. Ve skutečnosti je to o pár dní jinak, ale na tom nezáleží. Na koníkovi je taková tabulka, kde se vyplňují políčka týdnů, vždcky je vybarvený ten, ve kterém právě jsem. Taky je tam počítadlo, které odpočítává dny do porodu. A když jsem se na to tak dneska podívala, tak nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to letí. Vždyť teprve nedávno jsem zjistila, co to znamená byt těhotná, jaké to je když každé ráno běhám na záchod a taky to, když už neběhám. Na posledním ultrazvuku sebou prcek šil, až jsem se bála, aby nechytl mořskou nemoc. Tak intenzivně kopal nožičkama, že se až děsím toho, kdy začnu kopance cítit. Doufám, že se umoudří, ostatně moc času na to nemá. Podle příruček (kterým samozřejmě 100% věřím
Díky ultrazvuku si pomali začínám uvědomovat, že ta fazola už vlastně není fazola, že je to opravdu člověk. Maličký človíček, naše miminko. Ještě není ani na světě a už se začínají věci řídit podle něho. Dokonce jsme najednou i pohnuli s ložnicí. Konečně máme skříně, na které byl vždycky čas.
Malá vsuvka
Oblečení máme v komoře, z které bude jednou takový minipokoj. Takže je potřeba dat oblečení do pryč - do skříní, které budou v ložnici. Do komory půjde stůl, který je vložnici, aby bylo vůbec kama se do skříně dostat. Navíc tam jednou bude postýlka. Ale na to je zatím čas, první se dodělá obyvák, kdyžtak kuchyň a příští rok střecha...
Takže skříně jsou už na místě, tchán akorát dodělá nějaké ty dodělátka a můžeme začít stěhovat komoru a já prat jak o život. Protože v komoře se docela práší a ty V košile jsou fakt děsně zaprášené. A ne jenom ony. No takže toto by prej mohlo být se všemi možnými úpravami do vánoc hotové, tak jsem zvědavá. Střecha příští rok bude muset byt i kdyby se narodili trojčata, protože ta je na spadnutí. Do obýváku cheme dat aspoň sádorše na strop, který jsme snižovali, dřív, než se začne topit. Podle toho, jak je ráno, tak by to mělo byt tento týden. Máme tu fakt kosu. Kuchyň bude muset počkat.
Neuvěřitelné, jak rychle se ty okýnka vybarvují. Člověk si hned uvědomí, jak krátké to těhotenství vlastně je.
A těch dní vlastně taky moc nezbývá, když vezmu v potaz, že jsme začínala na 280.