Wolfgirl | Jak jsem vařila oběd

Jednoduché zapečené (neboli francouzské) brambory mě trvaly přez 4 hodiny!! Neuvěříte proč. Ale ať neprozradím všechno hned, začneme od nudného začátku. Hodím uvařit brambory, pustím digestoř ať nemáme orosenou celou kuchyň, jak to umí byt. Nad sporákem si taky rožnu ať mám víc toho světla a tak. Brambory byly uvařené, tak sleju vodu a šupnu hodit uvařit vajca a vytáhnu z mražáku práky, které jsem plánovala hodit do mikrovlnky. Jenom dám párky na talířek, shasne světlo, vypne odsávání. Mrknu se, zvonek (je v zásuvce) nesvítí, lednička taky vyplá. Pro všechny případy zkusím rozsvítit v kuchyni a na chodbě a je mě jasné, že párky hned tak v cinktroubě nerozmrazím. Tak dám teda ty zmrzlé párky do hrnce do vody a šup s nima na sporák. Pojistky jsou v pohodě, takže bude chyba někde na vyšších místech. Sranda je, že mám malý plech, takže jsem měla nachystanou remosku, která je větší. A na elektriku. Jak jinak.
Říkám si, nějaký výpadek, však zatím oloupu brambory, vajíčka a uvidí se. Všechno včetně párku už je udělané, nachystané jenom dodělat. No elektrika pořád nidke. No tak co, no. Tak to dám v té remosce do trouby. Jenže mě nedošlo, že i když je sporák na plyn, trouba je na elektriku.

Mezitím mě už vypnul notebook, který musí byt pořád v nabíječce, protože má už trošku horší baterku. O počítači nemůže být řeč a jelikož byla tma jak v řiťce, byť bylo asi půl 12hod, nemohla jsem si ani číst, protože bych na to neviděla. S mojím byla taky houby sranda, protože den před tím šel hrát na svatbu, takže došel až někdy nad ránem v náladě, která způsobuje výpadky paměti, žaludek na vodě a migrénu. Jediné, co by bylo fajn udělat ve volném čase bylo vydrhnout vanu, jenže v koupelce se svítí i když tma není, takže to taky padlo. A tak jsem seděla na gauči, čučela do blba a čekala až se ozve zvonek. Jak jsem říkala, je v zásuvce, takže se dicky, když se zapne ozve. Najednou slyším CRRRRR (ve skutečnosti máme havajskou melodii ale crrrr je výstižnější) a tak vyskočím, pustím notes, všechno jde tak teda zapnu remosku s tím, že poobědváme v normálním čase. Remoska jede, vrátím se k notesu s tím, že mám asi 15, 20minut, než zaleju všechno vajcem a oběd bude hotový. Sednu si k tomu a vidím, že internet je vypadlý, nabíječka nenabíjí a... světlo zas nesvítí.

Mezitím se trochu vyjasnilo, tak jsem chmátla po té knížce. Taky oživl můj muzikant-výpitek, a asi půlhodiny jsme si vykládali, poovědvali cukroví, co donesl ze svatby, uvařili čaj a kafé na sporáku a čekali. Muzikant dostal chuť na kofolu, tak jsem mu zrovna oznámila, že já mám chuť na brambůrky a než se vyrachoval z postele, zvonek se znova ozval. Raději jsem chvilku počkala, ať to není jak naposledy, ale když šla elektrika i v době, kdy můj vycházel k číňanovi pro moje brambůrky, tak jsem si řekla, že když to jde 20minut, tak půjde už pořád. Než došel můj z obchodu, který je vzdálený necelých 5 minut, elektrika zase nešla. Takže jsme si dali další chod ála chleba se salámem, brambůrky a kofolu, udělali techtle mechtle a čekali, až se ozve zvonek. Mezitím jsme přišli na to, že je už půl 3 a že dnešek nějak utíká. Říkám "to jo, člověk poobědvá a zachvilku jde spat" Asi po hodině se konečně ozval zvonek po třetí a já jsme neváhala a šla rozdělat brambory. Když šla elektrika i 10minut po té, rozhodla jsem se rozšlehat vajca a dodělat brambory nahotovo. Povedlo se. Než jsme pojedli, vypadla elektrika ještě jednou na chvilku a pak už byl klid.

Oběd, který trvá od samého začátku po úplný konec asi hodinu a půl, řekněme, že nechám trochu vychladnout brambory atd. Jsem dělala od 10:45hod do 15:30hod.

Dvě perličky nakonec:

Můj: Dal bych si kafé, ale jak když nejde elektrika.
Já: No uplně stejně - zehřeješ vodu a počkáš, až se ukáží bublinky.
Můj: Bez konvice?
Já: Vís, když přivedeš vodu k varu, tak je jedno, jestli na sporáku na ohni nebo v konvici. Ta voda bude pořád stejně vřelá.
Můj: ... aha...

Můj: Když nejde počítač, tak asi nepůjde ani televiza. Asi půjdu zatím nařezat ty palety, ať se toho zbavíme.
Já: No však běž, aspoň se probereš.
Já (po 10minutách): Počky, ale mafl je taky na elektriku.
Můj: A cos čekala?
Já: ... aha...