Jak jsem slavila narozky II

Tak tuto sobotu jsem slavila narozky podruhé... pro další část rodiny (ano, díky V je nás moc  ) Bylo nás skoro 20 i s děckama a domácíma, takže o zábavu bylo postarané, zvlášť, dkyž se hlavně chlapi prdli... Musím uznat, že V to přehnal víc, než chtěl - v pátek se dušoval, že bude pit akorát, protože chce mět klidnou neděli a netrpět. No nepovedlo se mu to, naposledy byl takto hotový asi 2 roky nazpátek... Ale k tomu se ještě vrátím. Poslední návštěvník - švagr, odcházel kolem 9 hodiny večer, a jak je tichý, tak byl ukecaný, s bráchou (V) se hádali kdo blbě hraje a kdo blbě zpívá - holt oba muzikanti.... ale my ostatní sme se bavili.

Teta se mě ve čtvrtek ptala, co chcu koupit... jako upřímě mě nic nenapadlo, tak sem řekla že flašu. Ona, jestli mléka. Tak řkám že jo a k tomu kuličky. Pak sme se dohodli na knížce, kterou plánuju snad rok. No teta včera dojeli a já jsem kromě knížky dostala zabalené (!!!) mléko a kuličky - to velké balení  nejlepší dárek roku. To mě poslalo do kolen. Takže je to fajn, když mě nechytne žravka, tak by kuličky mohli tak týden vydržet... jestli jo, bude to za dva dny pryč.

No když už byl V dost prdlý na to, že sám uznal, že by mohl přejít na nealko, bylo samozřejmě pozdě, tak sme se šli snad po roce projít. Bylo to celkem zajímavé, protože se na mě nemohl pověsit, jak normálně, takže jsem mu akorát korigoaval pokud možno rovný směr. Došli sme dom, a v polospánku sem do něho dostala litr vody, v polospánku grcal a prostě byl pomali v bezvědomí, výpitek můj.

Ale taky sme se docela pohádali, což si dneska samozřejmě nepamatuje a to mě vlastně se-e. Ono švagrová kouří a když si de zapálit, tak prostě idu s ní, pokecáme, pomluvíme tych, co tam zůstali... Je pravda, že jsem si uměla vzít, když mě nabídla, a sem tam sem si prostě zapálila s ní. Ale jak víte, situace se změnila a mě by nenapadlo to dat dopusy a ju by nenapadlo mě to vůbec nabízet.
Ale tak ukáza se tam V, prý se taky vyvětrat, ostatně bylo nás tam asi pět, tak proč ne. Jenže po nějakých pár hodinách a dalších litrech slivovice z něho vypadlo, že se šel UJISTIT, jestli náhodou nekouřím. Snažila sem se mu vysvětlit, že mě mrzí, co si o mě myslí a tak, ale holt, on měl svoju pravdu a ZNÁ MĚ a proto se musel jít ujistiti, protže mě nevěří. Navíc přece těhotenství beru TÁDY DÁDY NA LEHKOU VÁHU takže sme se do sebe docela hnusně pustili. Pak sem uznala, že teď stejně nemá cenu nic řešit a tak sem to nechala na dnešek, abych mu řekla, co všechno se dělo (kalsicky) a vyříkali sme si to a je klid.

Ale toto mu fakt nikdy nezapomenu, protože moc dobře ví, jaký mám názor na kouření a děti a ví, že jako astmatik se modlím, aby nebyla malá průduškář a budu to snad ještě podporovat to riziko... Zdá se, že mě asi moc nezná. Ale tak nadrbanému chlapovi těžko něco vysvětlovat.

Dneska sem se bavila na jeho účet společně s mamkou, takže sem mu to svým způsobem dala vyžrat a snad teda dostal trochu rozum, šel do sebe a když něco tak mě řekne, co ho trápí, co se mu nezdá a tak a nebude to nechávat až nevím na kdy, aby sme se pak zbytečně hádali. Ono jako jo, byl drblý, takže to udělá svoje. Ale na druhou stranu napitý člověk přizná i to, co neví. Prostě se akorát ukáže co máte v sobě, takže je jasné, že se obával už dřív něčeho a teď to akorát vyšlo napovrch.

Chápu, že se v něm asi začínají mlet ty tatínkovské ochranitelské hormony a já su ráda. Bude to jeho holčička, tak jako správný tatík ju musí hlídat, to jo. Ale nemusí ju přece hlídat přede mnou... tak jak tak sme si všechno vyříkali, i když teď budu mět asi tendencu se ptat, jestli mu to náhodou nevadí a co na to říká a tak... ono když vám otec vašeho dítěte řekne, že berete svoje těhotenství na lehkou váhu a nevěří, že byste to maličké nijak neohrozili nebo mu ublížili, tak co si možete myslet.. to by zamávalo s každou, si myslím.

A teď na odlehčení jednu historku ze včerejší noční procházky. Tak teda vedu svého muže nějakým způsobem po chodníku, když v tom se blížíme v hospodě.

V: Zajdem se napit, ne?
J: Prosímtě, dyť by ti už ani nenaléli.
V: Ale jo naléli.
J: A jak chceš platit? Peněženku sem ti nechala doma ať ju nevytratíš, přece.
V: Však to dáme na muziku, to je dobré.

A teď prostě mířil do té hospody. No než sem se vzpamatovala, tak mě utekl z dosahu, takže sem ho musela nasměřovat k domovu. A jak sem říkala, tahat se s ním teď nemožu, vyset kolem krku mě taky nemohl, takže to bylo vesměs o tahání za rukáv a vysvětlování, že ani jemu nikdo na muziku nenaleje a že deme dom.

Naštěstí je s V sranda, když je drblý a není nijak agresivní nebo tak, takže je to fajn. Dokonce si strašně krásně uvědmuje jak "je uplně v pi-i" - a to třikrát za minutu. Plus takové ty zmatené pochody a tak. Vlastně se s ní bavím, když je napitý. A nejvíc na druhý den, když si nic nepamatuje a jenom se chytá za hlavu, co zase vyváděl a já se můžu v klidu bavit.

Ale jinak se oslava vyvedla. Od švagrové jsem dostala další ovečkové ponožky, od málého synovca kornoutek gumových kokin - takové ty žížalky, mezitím lipo, ty kyselé blbosti. Takže sme se dneska ještě s V stihli pohádat, kdo co sní a kdo komu nechá
K tomu dalších pár čokolád - no mám zásobu tak na týden... necelý...
Mám další zásobu kytek a k orchidejce mě přibyla taková ta palma. Jenže je ještě maličká, tak aby zatím nebyla na zemi, tak je na krabici od Eminých granulí

Emička to  pežila ve zdraví, protože v pátek odpoledne jsme odjížděli a vraceli se vlastně až dneska, v neděli odpoledne. Udělala jsem jí zásobu granulý, vody, sena.... Granulky byly vyžrané, což je co říct, protože ty si nechává až když už nicjiného nedostane. Seno jí taky nějaké zbylo, takže hlad neměla. A vody se snad ani nedotkla. O to sem se bála nejvíc, protože vím, že je schopná tu nápáječku vypit za den, takže jsem i ztáhla topení a tak. No nakonec by přežila i bez vody. Ale narozdíl od mojí týdenní absence se se mnou po těch dvou dnech bavila.