Novinky - nenovinky

Už jsem se dlouho neozvala, ale abych pravdu řekla, moc ani není o čem psat. Sice se toho stalo dost, ale když se to vezme kolem a kolem, tak se vlastně nic nestalo.

Tak třeba byly hody, kde můj hrál a tak sme se šli podívat aspoň na stárku a stárka, kteří od sebe bydlí strááášně daleko. Ob dva baráky. Stárka je bývalá mojého, nerozešli se nejlíp, kolem nás chodili akorát se štamrplama ale abych se najedla koláčků, to se nikdo neukázal. Na kolotočích to bylo zajímavé taky. Jediné, na co sem mohla jít bylo ruské kolo a ani to mě nedělalao přímo dobře - divné vzhledem k tomu, že jsem na "blicí kolotoče" a teď je mě divně u něčeho tak triviálního. Tak sem si aspoň koupila velký popcorn a ještě jsem ušetřila.

Nebo se pomalu ale jistě blížím do finále s mimčem a jde to jistě a rychle poznat. Vysaju blbé 3 pokoje a jsem zmožená, jak kdybych půl dne gruntovala. Do toho si malá dělá trampolínu z mého močáku v tak nevhodnou dobu, že se mě nedávno podařilo si cvrknout, což je fakt nemilé a dál to nehodlám rozvádět. A taky si udělala boxovací pytel z žeber, takže je mám namožené ale spát můžu jenom na boku. Jenže to nejde, protože mě bolí ty žebra. Tím pádem se furt převaluju, pak mě začne bolet pupek a skončím nakonec v noci u televize, protože o snaze spat nemože byt ani řeč.

Taky jsem zjistila, že zničeho nic mám strašně tlusté morče. Takže jsem Emině zredukovala jídelníček, což se jí nelíbí a pořád zlobí, byť má co jest. Taky ju zas bolí čurání, ale ikdyž mě to trápí, prostě doufám, že to nic není. Opravdu momentálně nemůžu dat každý druhýn měsíc 500Kč za její antibiotika a tak. Pit pije, jest jí, aktivní je taky někdy až moc, takže to nevypadá, že by ju to vyloženě ohrožovalo na životě a holt musíme vydržet, přetrpět to.

Už máme v obýváku konečně snížený strop. Sice ještě není nahotovo, ale aspoň máme naházené sádroše, takže se dá konečně říct, že se teplo zdržuje níž, než bylo do teď potřeba. Takže jsem momentálně ani nevysávala, o umývání zemi nemůže být řeč. Jenom jsem to smetla z toho nejhoršího, ale stejně je už nanosené všady možně. Na prach jsem se zatím vyprdla uplně. Ale mám umyté okna - díky za to mamince, která skákala po stoličkách. Nějakou tu dekoraci už mám taky doma. Třeba svítící stromeček (podle tvaru asi listnantý) má na sobě zvonečky a řetěz. Na velikonoce bude mít na sobě vajíčka. Ten vánoční budu čančat až den před vánocema.

Přemýšlím, že na Sylvestra budeme sami doma, protože se obávám, že nebudu zvládat ten frmol, o tom, že bych snad vydržela do noci ani slyšet.

Původně jsme chtěli slavit sylvestra u nás se sourozenci, ale asi to nepujde, protože stačí trochu a jsem vyřízená - netvrdím, že by mě V nepomohl, ale už jenom ten stres a tak... Navíc už teď vydržím sotva do půl 12 a bude mě dost blbé jít si chilku před půlnocí lehnout, když budemem mět asi 7-mi členou návštěvu. A to je ještě měsíc, takže počítám, že na tom budu, co se "kondičky" týká ještě hůř.

Jedno auto nemá tchnickou a je tak trochu rozdělané, takže klepnete do blatníku a ten spadne. Tím teď jezdí V do práce, protože auto s tehcnickou má cosi s motorem, takže ho musel odvléct do servisu. Co se rozkladu týká, tak se mě znovu rozpadá notes, ale dokud drží, budu muset vydržet. A taky se rozpadá moje psychika. V mě utěšuje tím, že jsou to těhotenské hormony, za co bych ho ubila.

Vypadá to, že porušíme předvánoční tradici, a to jet 23. na bazén. Ono jaksi nemám plavky. Do vrchu bych možná ty svoje pětky nacpala, ale spodek bude určitě malý - ten byl akorát už před rokem. Navíc bych asi stejně ucpala dobogán, do sauny teď nesmím a vířivka s nějakýma 30stupněma je taky tabu... takže co tam budu dělat

Už jsem V koupila dárek - svářečské brýle. Jak je nebude nosit, tak mě naštve. Je fakt, že když je vlezený pod blatníkem a dělá, že je kolo, tak se tam s kuklou nevleze. Ale brýle klidně mít může, když sdělá ty svoje dioptrické. Má je na dálku a zas tak daleko ty věci co svařuje nejsou.
Už mám i vymyšlené, co za dárek chcu já, idkyž jsem dlouho myslela, že nic nepotřebuju. Byli jsme se ségrou ve městě "poběhat" obchody a zrovna tak krásně chumelilo a já zjistila, že moje kozačky začali být promokavé. Takže budu mít nové botky

Co se týká ségry, tak ta pujde na opareci s kolenem. Pamatujete, jak jsme měli Boba, to koťátko? Vermomoci musela kupovat záchůdek, ikdyž ještě neuměl ani sám jest a jak ho vezla k nám, tak spadla na kole tak šikovně, že si nakřápla meniskus, potrhala vazy a ještě cosi. Takže byla asi týden ve škole a od té doby je doma. Asi si prodlouží mládí, protože to vypadá, že bude muset opakovat ročník. Ale snaží se to brat pozitivně vyčuraně - otec bude muset platit alimenty o rok dýl. Prej, když mu řekla, jak na tom je, tak se netvářil zrovna nadšeně, a bohužel (ikdyž mě to nepřekvapilo) ne proto, že jeho dcera může mět nějaké ty následky ale proto, že bude muset platit dýl, než plánoval

No... to je asi tak všechno. Jak vydíte, vyšlo to všechno na jeden pofidérní článek. Uznávám, že tady mám nějaké resty, kterým bych se mohla pověnovat, ale když mě se jaksi nechce. Slibuju, že se pokusím polepšit. Jinak foto na usmířenou

Ten oves už tam nemá - fotečka je den před "dietou" :-)