Tak jsme se se Zuzankou rozhodly, že spolem budeme jezdit pravidelně na výlety. Nenecháme se přece shodit nepříjemnýma situacema, které jsou u nás doma a budeme si užívat. A když bude tatínek chtít, může jet klidně s námi.
Bohužel jsem se o výletech zmínila ráno o půl6 a Zůza mě dvě hodiny otravovala s "šššš, výjet" takže jsme se nachystaly udělali "akci Z". V 9 jsme sedly na vlak, respektive jsem do vlaku naložila dítě a kočár a jely jsme k babičce. Přestupní vlak nám ujel, takže jsme hledaly náhradní řešení. Jedno z řešení bylo dojít zbytek cesty pěšky. Což by nebyl problém, kolikrát jsem takto docházela, jsem schopná ujít asi 25km na túrách... ale s kočárem mě posledně odrovnalo i 10km, takže jsme nakonec asi půl hoďky čekaly na bus. A zpátky jsme jeli hned dvoma busama. Takže Zuzanka měla hned úvodní výlet k babičce jak vláčkem, tak busem. Zpáteční jízdenka nakonec přišla valstně v niveč, ale...
Ale je fajn, že jsou na vlak celodenní jízdenky asi za 200 pro až 2 dospělé a 2 děti, čehož plánuju využívat. Navíc jsem našla super stránku, kde se věnují cestování s dětmi, i když tam už jdou do extrému - Island, Bulharsko.... ale mají i různé tipy po ČR. Tak si říkám, že jednou za měsíc obětuju nějakou tu korunu a po rodičáku si vždycky uděláme nějaký výlet, později třeba i s přespáním.
A jak byla Zůza zmožená po tak dlouhém výletu (cesta asi hodina, po O jsme jeli zpátky), můžete vidět níž. A ještě má svoje první tetování.