bororo: Kdysi dávno dcera odjižděla na týden někam se školou a svěřovala nám svého křečka (v takovém tom spec.akváriu) se slovy: "Hlavně ať vám neuteče, to bych nepřežila." Uklidnil jsem ji s tím, že pohlídat křečka je brnkačka. Křeček nám utekl hned druhý den. V noci jsme s manželkou bloudili po bytě s baterkou a marně naháněli toho výtržníka. Sem tam jsem ho zahlédl, jak kolem nás probíhá, a vypadal jakoby se smál. Abych to zkrátil. V práci jsem si vzal dovolenou za účelem lapení křečka. Příjezd dcery se blížil a křeček se stále nacházel na svobodě. A pak se stal zázrak. Několik hodin před jejím příjezdem mi vběhl do důmyslné pasti a mazal zpět do své ubytovny. Dcera se vrátila a její první dotaz se týkl jejího kamaráda. Mávl jsem rukou a jakoby nic odpověděl: "Jak jsem ti říkal, byla to brnkačka."