Dovolená s batolátkem je čas strávený doslova "jako doma", akorát na jiném místě. Bylo nás tam i se Zůzou pět - my tři plus ségra s jejím chalanem. A i tak malá visela převážně na mě. Vyjímka byla akorát trampolína, kde to bylo s tatínkem prostě lepší. Ale abych si nazačala ztěžovat. Bylo to tam fajn. Pěkné prostředí, dobré výlety, plno zážitků. Zuzanka například jela na bobové dráze - nejstrmější v Evropě. A líbilo se jí to tak, že jí vypadl i dudan z puse. A to - světe div se - jela s Tešou. A dobře, že tak. Já jsem si užila až druhou jízdu. Po první jsem byla rozklepaná a sotva jsem stála na nohou. Takže by si to se mnou asi neužila. Přece jenom chlap umí ten strach a ty vnitřní pocity líp skrývat. Tak jsme si boby užili všichni. Dokonce tam byl kulečník. S kopačákama. Chtěli jsme si zahrát, ale "stůl" obsadila Zůza, která si pozměnila providla - do díry pouze černý a bílý balon.
Jeden z prvních výšlapů, byla cesta do obchodu. Asi 3km autem, nebo necelých 5km pěšky, přes pole. Jakože obdivuju místní - já bych to každý den, případně obden asi nedávala. Zvlášť, při mojí skleroze, kdy si na nejdůležitější věc vzpomenu až doma Šli jsme po takové polní cestičce, malá v krosně, aneb v batohu. Poprvé a jak nechtěla, tak si to nakonec užívala. Dokonce tak moc, že se jí ani nechtěo na zem. Přecházeli jsme potůček s krásně čistou vodou a chutnala vyloženě, jak kojenecká. Žádná smradlavaá, špinavá, ale krásně čistá, dobrá.... Však jsem si chtěla potom nabrat do PETek a ochutnat domů a však díky mojí skleroze...
Taky výšlap k vodopádu byl super. Ten byl sice dál, takže jsme se kousek svezli autem, ale pak jsme šlapali po svých. 3km do kopce. A pak zpátky. Zuzanka uběhla - vážně neumí chodit normálně - 2km po svých taky. První kilák a celou zpáteční cestu se nesla v batohu, ale jinak to ušla pěkně. Na to, kolik jí je, a že cesta, byť po asfaltce, pro ni nebyla zrovna nejlehčí vzhledem ke 12st. stoupání, je šikula. Až s naučí chodit normálně, výšlapy s ní nebudou problém. Ale úplně nejlepší, alespoň pro Zůzu byl areál našeho penzionku - dětský bazének, pískoviště zkluzavka a hlavně houpačky.
Jenom škoda, že nám dva dny pršelo, takže v apartmánku 1 +1 byla brzo ponorka. Ségra se švárou jeli do jeskyní, ale to nebylo pro nás. Na stránkách psali od 3 let a na kilometru asi 900 schodů. Takže jsme zůstali dva dny zavření doma. Beztak za to může Teša. Blbne s malou na trampolíně, a pak chčije a chčije.
Kulečník
Vzadu ta lesklá čára je bobová dráha
Cesta do obchodu
Skákací hrad - nakonec jsem pro ni musela vlézt - jinak v zadu je Teša, švára a ségra
Zuzanka s tetou u vodopádu
I když prší, musí byt sranda
Zuzanka poprvé v "batohu"