Výzva č. 1, podruhé

 Devátý den minimalistické vývy a jde to pomalu poznat.

Mám sice několik igelitek oblečení, kterého se hodlám zbavit, ale ty si šetřím, až půjde opravdu do tuhého. Dokonce mám v krabici i kus papíru pro věci, které se do krabice jednoduše nevlezou. Například kolo, na kterém jsem naposledy seděla někdy před 3 lety. Nebo vysavač, který nepoužívám (mám ještě jeden).

Snad to ani není o tom, že už bych neměla co "vyhodit", ale spíš o tom pocitu, že se zbavím něčeho, co se může hodit. Jsem takový "křečkovitý" typ, který má X věcí, co sice nepoužívá, ale - kdyby náhodou- ... Možná jde částečně i o sentimentální hodnotu..?

Probrala jsem kuchyň, kde jsem se zabvila dvou žufánků, vařejky a nožů, o kterých jsem ani nevěděla, že mám. Potřebuju ještě probrat misky a sítka, mám dokonce 2 sady kastrolů. Možná, že ty používáné pošlu dál a nechám si ty nové. Bude to takový smbolický nový začátek. Taky se můžu zbavit několika hrnků, které tam jenom tak jsou. Ale co dál? Obávám se, že za dalších 10 dní budu v koncích.
V obýváku mám knihovničku s knížkama, které jsem snad ani nečetla, případně jednou a konec. Ty bych mohla taky zredukovat. Plus to moje oblečení. Pořád ale nevím, kde poslední den nasbírám 30+1 nepotřebných věcí.

Nejtěžší asi je držet se čistě svých věcí a věcí v domácnosti - neprdelačit se do voňavek Teši, které stejně v nejbližší době nespotřebuje nebo pěti zimních čepic Zuzanky - pro tu plánuji zjednodušenou výzvu hned po této. 3 čepice půjdou určitě pryč 
Popravdě jsem ještě před pár dny měla dopředu naplánované čeho se zbavím, ale teď chodím po baráku a počítám kolik ještě musím dneska nasyslit.

Na druhou stranu, i když začíná být měsíční výzva pomalu ale jistě náročná, je svým způsobem osvobozující. Už jenom to, že člověk musí přemýšlet, co vlastně opravdu potřebuje a co vlastní jenom tak, aby to měl... kdyby náhodou. A právě to mě jistým způsobem osvobozuje. Je sice těžké vzdát se dekorace, která mě jenom štve, když utírám prach - je to přece dárek, na druhou stranu je příjemné utírat prach o to zvednutí, posunutí a vrácení oné dekorace zpátky, rychleji. A kupodivu mě tato dekorace dělá větší radost, když tam není. Asi se to zdá nepochopitelné, ale jak by nejspíš řekli v každé druhé sektě - díky zbavování mejtku se stanu osvícená, čistá.... že by ti sektařští podvodníci byli skrytí minimalisté..?