Minimalismus s bordelářem...

 Jde to vůbec? Kupodivu ano. Abyste rozuměli, to já jsem ten bordelář. Až chornický bordelář. Sice neskladuju věci, v baráku je jakoš-takoš uklizené, ale tak nějak je všechn všude, plno věcí nemá své danné místo a to nejhorší - nádobí. Popravdě jsem umývala nádobí až opravdu nebylo do čeho dat vařené těstoviny nebo došli lžičky. Jednoduše se nádobí vyhýbám, jako většina lidí zubaři. Ale co jsem zredukovala své kuchyňské zásoby, umývám nádobí denně. Několikrát. Když totiž máte jenom 5 lžiček místo 15, tak dřív dojdou. Vlastně už po druhém kafím a Zuzčiné svačině zbyde jedna užička. A to nemluvím o tom, že mám už jenom 3 misky, 2 vařečky, jeden žufan a asi tak o půlku míň hrnků... Jednoduše MUSÍM umývat denně, abych vůbec měla do čeho udělat... cokoliv...

A v mém bordelářství jsem zase o kousek dál. Nebo spíš od mého bordelářství. Dokonce jsem zúžila zásoby i Zuzce. Z 5 misek má 2. Z 6 lžiček 4 - na každé jídlo použijem 2, takže je to asi tak na 2 jídla z pěti. Ještě musím zredukovat hračky - blíží se Vánoce.

Začíná to jít opravdu poznat, navíc s vyklízením a tříděním jde tak nějak ruku v ruce - a to jsem tomu nechtěla věřit - i organizace, jako taková.

Například jsem zjistila, že koupím paštiku, i když mám ještě 2 v zásobě, ale nevím o nich, za to mouku nekoupím s tím, že přece ještě jednu mám... to samé s olejem, mimochodem. Tak jsem říkala, že na vnitřní stranu skříňky si pořídím takový ten "upínací blog" (fakt netuším, jak se tomu nadává) a budu si prostě psat zásoby, ať vím kolik čeho mám a co kdy kupovat. To samé nejspíš na ledničku, mrazák, k lékům... Člověk pak i míň utratí o ty dvě paštiky  možná je to pár korun, ale za ty paštiky jsem mohla mít olej, který došel v momentě, kdy jsem ho potřebovala. Jak jinak.

Zdá se, že mě už po tak krátké době začíná minimalismus udávat směr. A to se mě líbí. Opravdu se začínám nacházet, cítím se volnější, jistější jako hospodyňka v odmácnosti... A že by to sklouzlo k chorobné oraganizaci? Toho se fakt nebojím