Tak madam od pondělka chodí do školky. Jak jsem psala, jsem ještě nějakou dobu doma, ale líbí se mi jejich adaptační program. Musím se pochválit, jak nazávislé mám dítě. Byť se to tak nezdá, hlavně doma, Zůza snad pokoří všechny "adaptační" děti, které tam do teď byly.
Školka má tento proces rozdělený do tří částí, celkově to má trvat nějakých zhruba 6 týdnů.
První týden je prcek ve třídě s rodičem, byť rodič jenom pasivně sedí. Ale jednoduše ho má děcko na očích.
Druhý týden je prcek bez rodiče, asi 20 - 30 minut.
Třetí týden je do svačinky... a postupně se prodlužuje doba, kdy tam vaši ratolest odložíte s tím, že jste pořád na telfonu a v případě nouze prostě dojdete a dvouleťáka si odvedete. Když nastupuje v září, trvá toto zhruba do vánoc.
Naše Zůza má za sebou první týden. Pondělí a úterý jsem tam seděla, i když v úterý už na mě absolutně prděla. Tak že to teda zkusíme na tu chvilku beze mě už ve středu. Ve středu padlo nějkých 30 minut a madam si tam spokojeně bya celou hodinu. To samé ve čtvrtek a dnes... V pondělí (druhý týden) bude už na svačinku.
Netuším, čím to je, ale v této školce se podle všeho plače, když se jde domů. Pamatuju si, jak jsem ségru musela strčit se řevem do třídy, zavřít a rychle utéct, abych vůbec stihla školu. Zůzu z té třídy rvu na smyka, v šatně nás čeká zhruba pětiminutový řev, než se můžem obléct s tím, že zítra přece zase dojde. Docela se děsím, jak jí zítra vysvětlím, že se o víknedu do školky nechodí. Něco mě říká, že začátkem března tam bude už bývat na celý půlden až do oběda... taky dobře, nemusím nutně vařit
Tak vidíte, jaký je to nezávislý nezmar. Dokonce dneska oznámila, že chce velký hrneček jak ve školce. Během asi 5 hodin se naučila pit z normálního hrnečku. Doma to trvalo jakou dobu a bez úspěchu. Najednou si plný hrneček odnese ke stolu, v klidu se napije, je přitom suchá... dokonce si po čurání natáhla sama gaťata.. i když klahotky jí zůstaly u kolen, tak sem ju stejně musela popravit, ale najednou jde i to, co se zdálo absolutně nemožné.
Jsem zvědavá na druhý týden, ale už teď jsem hotová z toho, jak mě, jako maminku, kterou musí mít doma pořád pod dohledem, absolutně nepotřebuje a i tu pusu si ráno musím vynutit
