Wolfgirl | A zase ta práce...

Když se vám daří, vězte, že se někde něco pokazí.... A to brzo.

Do agentury jsem se nakonec dovolala, takže si zítra jedu pro výpověď. Podle doktorky jsem práce schopná (no ještě aby ne), a tak můžu s čistým svědomím v pondělí nastoupit. Už mi i volali kdy mám přijít. Na jakou směnu. Rovnou jsem chytla ranní. Mohla to být noční, ale neztěžuji si. Takže od pondělí budu konečně pracující. Budu mít konečně práci, kde vás za týden nepošlou domů, že není co dělat. Jsem nadšená jak to vychází, zrovna jsem to chtěla oznámit V, že se všechno daří... a ono se dařit přestalo.

Teda mě vychází všechno, ale u V v prái dělali změny. Takže se budeme moct vídat tak 2x do měsíce :-( A to je na prd. Dobré na tom je, že máme pádný důvod (ne, že by jsme ho potřebovali) proč se sestěhovat. Ale i tak. No, alespoň v noci "se uvidíme", když už nic teda. Stejně se těším na pondělí.

V práci mi to vychází tak, že budumít zrovna pátek a sobotu volnou, tak doufám, že alespoň jeden den bude ten jeden volný u V v práci. A když ne, tak budu o víkendu nejspíš sama. Možná se ségrou. Nejspíš jí dojede ten její, takže i když budou doma, tak budu technicky vzato sama. Asi pojedu k strýcovi. Přece jenom tam mám psa, bude tam mamka, s trochou štěstí mi konečně výjde návštěva babičky. A třeba začnu číst knížku číslo dvě, co jsem si týden zpátky vypůjčila (hned tři) v knihovně.

Ale přece mě to štve...