Wolfgirl | Dlouho jsem tu nebyla

Nebo mi tak přijde. Holt, jsem se nějakou dobu poflakovala doma a běhat po internetu, na to byl čas. Ale teď, když už jsem konečně pracující, ten čas jaksi zmizel... Zrovna teď jedeme v režimu dvanáctek, takže jak o půl 5 ráno vypadnu z domu, tak se kolem půl 8 večer vrátím. Nebo o půl 5 večer vypadnu a vrátím se o půl 8 ráno. Tak či onak, není čas. Na nic. Knížku o nějakých 200 stránkách čtu měsíc. Prostě děs. A když máte dva dny volna, tak první den prospíte po noční a další se chystáte do práce na ranní. Brzy by jsme měli skočit na osmičky a třísměnný provoz. To bude super. Ranní stávání mě sice zabíjí už teď, když vstávám dva dny, a pak budu muset na ranní celých pět dní... Nesnáším vstávání. I kdybych měla vstát v 8hodin, jakmile je to podle budíku a ne dobrovolně, tak z toho šílím. No a teď stávám 4:15!! Takže super. Za to noční si vyloženě užívám :-) Nicméně, až se budou dělat osmičky, bude o trochu víc času. Doufám...

Dokonce ani s V na sebe nemáme moc času. Už jenom proto, že když je doma on, já dělám a naopak. Dneska nám to celkem vyšlo, já jedu na noční, on taky, takže k němu za hodinku pojedu a od něj rovnou do práce. No, škoda, že musí hlídat mladšího bráchu :-D Navíc mě všechno děsně bolí. Je fakt šílené, jak obyčejné pohyby můžou člověku znepříjemnit život, když na ně není zvyklý... No, abych šla skočit do sprchy, nachystat se do práce, NIC NEZAPOMENOUT!! a hurá za V. Alespoň pár hodin spolu pobudeme. Už aby jsme bydleli spolu, ale o tom se rozepíšu až bude čas :-)