9. díl

20. duben 2015 | 06.00 |
› 

Sach těkala očima mezi Leem a Timem. Nevěděla, jestli zůstat stát u Tima, nebo se rozběhnout k bratrovi. Medvěd však rozhodl za ni. S chutí se vydal k nemohoucímu Leovi. Chudák se zmohl jenom na bolestné zakňučení. Už už se chtěla vrhnout na medvěda, ale v tom se stalo něco naprosto nečekanáho. Alespoň pro ni. Netušila kdy, nebo jak, ale najednou stál mezi medvědem a jejím bratrem Tim. V ruce kapesní nožík, a hleděl na medvěda. Přerývaně dýchal, Sach cítila vůni jeho strachu. Medvěd musel vědět úplně stejně, jak moc se Tim bojí. Ale také v něm koloval adrenalin. Ohnal se nožíkem po medvědovi. Neúspěšně. Medvěd se po něm ohnal tlapou, ale Timovi se podařilo uskočit. Zakopl o Leona a přepadl přes jeho vlčí tělo. Rychle se ale dostal zpátky na nohy a znovu se ohnal po medvědovi. Tentokrát ho škrábl svým nožek do tlapy, kterou se zase oháněl. Medvěd zaskučel bolestí a vzdálil se. Nehodlal se ale vzdát a za okamžik si to mířil přímo na Tima, ještě rozzuřenější, než před tím. Sach využila Timovy odvahy a zavyla. Její vytí šlo slyšet dost daleko na to, aby zalarmovala svou smečku. Bylo to vytí vyjadřující prosbu o pomoc, strach ale také neústupnost a odhodlání, se kterým se hned po té vrhla ze zadu na medvěda. Skočila a zakousla se do jeho malého ocasu. Medvěd se otočil za bolestí, tím Tim získal dost času na to, aby se ohnal po medvědovi podruhé. Ten se po svém útočníkovi ohnal svou bolavou tlapou. Tim sice uskočil, ale medvědovi se přece jen podařilo škrábnout ho do ramene. Hned na to se medvěd ohlédl za neznámým a přece tak povědomým pachem.

Mezi stromy se řítila smečka asi deseti vlků a mířila si to přímo k nim. Sach radostně zaštěkla. Byla to její smečka. Jako jeden se vrhli na medvěda a po chvilce svůj boj vzdal a zmizel někde v lese. Konečně se Sach dostala k Leovi, který se ještě pořád nemohl postavit na nohy. Kolem něj už byla smečka. Všichni se ujišťovali, že bude jejích vůdce v pořádku, olizovali mu kůtky, kňučeli. Na moment Sach zapoměla na Tima. To byla chyba. Proti Timovi stál vlk, jeden ze smečky. Sach rychle skočila mezi ně. "Ne!" rozkázala vlkovi. "Je raněný, jeho krev jde cítit po celém lese. Neboj, bude to rychlé." ujistil ji vlk. Sach svého kamaráda nedala. "To on se postavil za Lea. Měl bys mu děkovat a ne přemýšlet, jestli ho zabiješ rychle nebo pomalu." odpověděla kousavě. Tim to vše mohl sledovat jako vrčení dvou vlků. Sach se přeměnila. "Hej!" zakřičela. Všichni se otočili a čekali, co bude. "Měli by jsme Lea odvést někam do bezpečí a podívat se na něj." mrkla na bratra. "Kdo tu má nejblíž auto?" zeptala skoro až zoufale. Proměnil se jeden z vlků. Byl to Tom, řezník a jejich dodavatel. "Dej mi nanejvýš patnáct minut." Sach kývla, mezitím se proměnili i ostatní vlci. "A kam ho odvezem? Do nemocnice ani na veterinu nemůžeme, to je prostě blbost." zeptala se jedna starší žena. Sach mrkla na Tima. "Vím, kam sním.

Neboj se, Anno."

Když Lea uložili v zákristii katedrály, všichni se seskupili před oltářem. "Takže," začala Sach. "Netuším, co s mým bratrem je, ale určitě se z toho dostane. Teď však není schopný naši smečku vést. Jako jeho sestra a dvojče, se této úlohy ujmu já." Projela pohledem každého ze smečky. "Než se dá dohromady." dodala. Ozvalo se šeptání, jedni byli rádi, druhým to bylo proti srsti. S tím Sach počítala. "A jak nás hodláš vést, hm?" ozvalo se z davu. Sach se na tazatele upřeně podívala. Tušila, že zrovna s ním budou problémy. "Tak, jak uznám za vhodné." odfrkl si. Sach zaťala zuby, snažila se být v klidu. "Tak jak JÁ uznám za vhodné." zopakovala. "A to je jak?" S tou otázkou přišel až k ní. "Moc dobře víš, co bude následovat." nechtěla se s ním dohadovat. Teď byl důležitý Leon. Podívala se směrem k zákristii. "Potřebujeme doktora." řekla sklesle. Tim se nesměle ozval. "Můj otec by mohl." kuňkl. Všichni na něj zůstali hledět. Sice jejich vůdce chránil, ale přece jen to byl člověk. A co hůř, byl to Sirap. Sach vycítila jejich nedůvěru. "To nic, můžete mu věřit." snažila se je uklidnit. "A pak, je to asi stejně naše jediná šance."

Když Tim odešel, boj mezi Sach a vzpurným členem smečky pokračoval. "Takže co? Chceš nám zakázat jíst lidské maso?" ptal se. "Jo, přesně tak, Hakime." posměšně si odfrkl. Přiblížil své rty až k jejímu uchu. "Zastav mě. První, kdo bude na mém pomyslném talíři bude tvůj nový kamarád." Sach jedním pohybem srazila Hakima k zemi. Oči jí žhnuli víc, než jindy. To přehnal. Než se nadál, zvedla ho ze země a mrštila s ním o oltář. Sanžila se sklidnit. Hluboce se nadechla a pomalu vydechla. Hakim se mezitím postavil. "Žádné lidské maso!" zakřičela nejen na něj, ale také také na celou smečku. "Žádné zabíjení lidí." pokračovala. "Ani pro maso, ani pro krev. Jde to i jinak a vy to víte. A jestli ne, tak vás o tom přesvědším dřív, než se můj bratr zotaví na tolik, aby se na své místo mohl vrátit." Její hlas byl pevný, autoritativní a nesmlouvavý. Podívala se na Hakima. "To, že mé rodiče zastřelili pytláci, zrovna, když byli na lovu, neznamená, že nejsme v ohrožení. A vaše neochota krotit se moc nepomáhá. A příště to už nemusí být nehoda." Vydala se za svým bratrem. Když míjela Hakima, pošeptal, jakoby pro sebe, avšak posměšným tónem. "Ty opravdu věříš, že to byla nehoda."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře