Jak jsem povídala

26. červen 2015 | 11.46 |

Dneska si mě panička zase vzala. Sice jsem ani hlavu z domečku nevystrčila, ale nějak věděla, že jsem tam. Tak když už mě vytáhla, tak jsem se teda nechala. Sedla si se mnou na gauč. Ze začátku jsem se jí jenom krčila na klíně, nebo lépe řečeno na jejím bříšku. Ale pak jsem zjsitila, že můžu běhat po gauči.

A tak jsem běhala sem tam, snažila se vylézt na opírátko, ale to mi panička s každým pokusem zatrhla. Prý spadnu. A tak jsem ji nadala. Začala jsem kvíkat, jako když se narodí lidské miminko a musí o sobě dát hned vědět. Tak moc jsem se rozkřikla. Ale vždycky, když chtěla vzít do ruky mobil a začít mě natáčet, tak jsem ztichla. Schválně. Ale nakonec se jí to povedlo a na netu se objevilo videjko, ve kterém se v jednu chvilku opravdu rozkřiknu.

Panička říká, že jí udělalo strašnou radost, když jsem se s ní začala bavit. Vlastně není až tak špatné být tady v novém domově. Panička mi každý den dá kousek mrkvičky, jablíčka, nebo co je zrovna po ruce. A také seno, abych se měla kam schovat. Také říkala, že se možná v neděli seznámím s Charlie. To je ta druhá morčice. Už teď se těším, až spolu probereme nejnovější drby o našich paničkách.

Emi 4Hovím si u paničky :-)

  Tak tady se trošičku rozpovídám. Ale příjde mi, že panička jde slyšet víc...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře