Jak se nezbláznit

18. listopad 2015 | 16.26 |

Je to třetí měsíc a pomalu začínám zjišťovat, že zbláznit se je jednodušší, než se zdá. Stačí mít "na krku" chlapa.

Ale začínám přicházet chlapovi na kloub...

1) Chlap jde převychovat, ale chce to pevnou ruku, lásku a plno nervů. A hlavně se musí za každou věc, kterou udělá správně, odměnit. (haha - jako u psa)

Tak například. Nevím, kde to vzal, ale V má šílený zlozvyk. Když se vysleče, tak ty věci prostě hodí na křeslo. Doslova hodí. OK, také si neskládám všechno. Třeba pyžamo mám zmuchlané v jednom kuse a tepláky si obvykle přehodím jen tak přes židli. Ale když už mám na sobě rifle a triko, v kterém se ukážu mezi lidmi, tak to přece nechci mít pokrčené. Já žehlit, tak ho za to zabiju, protože ten je schopný docílit toho, že jsou viditelně pokrčené i ty rifle!! To je fakt na zbláznění. A ano, nežehlím.
Ale já mu to prostě začala z trucu skládat. Nechám mu to na křesle, ale složím to. A nedávno - první úspěch!! Triko s mikinou sice pořád, jak hadra, ale rifle byli poskládané. No nejsem já dobrá? Hlavní je to nekomentovat. Zmíníte se o tom a můžete se snažit nanovo.

A nebo... Když ráno větrám, V sice umí okno zavřít, ale tu záclonu už nechá tak. No a dnes jsem ho vyčůrala. Ráno jsem byla v obchodě a tak se tam na mě usmívaly donuty, tak jsem mu dva vzala, když je má tak rád. Jenže co. Dojdu domů, okno zavřené, záclona roztáhlá. A tak jsem (původně ze srandy) mu řekla, že esi tu záclonu také neumí zatáhnout a že jinak nedostane donuty. No, než jsem vybalila nákup a přišla zpátky, záclona byla na svém místě. Vlastně ty donuty měl (v jeho očích) za odměnu. Tak to asi začnu provozovat :-D

2) Nic neřešit a (v našem případě) snažit se ho rychle zklidnit.

Abych to vysvětlila. V je šílený cholerik. Víte, jak je to přísloví s poslední kapkou ve džbánu? Někdy mi příjde, že V má spíš plochou mističku, místo džbánu... Takže ho někdy dokáže vytočit fakt každá pi-ovina. A tady je důležité, buď ho fakt začít mírnit a to pokud možno hned, nebo ho od danného problému odehnat (samozřejmě s tím, že se o to rádi postaráte a že on může jít v klidu pojíst, dohrát svoji hru... cokoliv jiného) a vyřešit to za něj. Víte, já jsem také výbušná povaha. Ale vedle V si připadám, jak absolutní kliďas. Na druhou stranu uznejte, že když ho naštve jenom to, že se mu nechce zobrazit stránka ani na podruhé, tak to je už opravdu problém :-D

3) Být "trucovitá".

Když řekne, že to nádobí umyje, tak ani nemyslete na to, že ho umyjete vy. Mě to jednou slíbil, v neděli ráno. Nakonec ho umýval až v ponděli po obědě, čímž vlastně uškodil jenom sobě, protože tam toho nádobí měl zákonitě víc, než v tu neděli... Ale když už se nabídl, tak co bych to měla dělat já. Nakonec by na tyhle věci začal kašlat. A já chci přeci chlapa, který se zeptá "chceš s něčím pomoct" a při tom to myslí vážně.

A nebo... Jestli zrovna hraje ty jeho hry, které fakt nechápu, jak ho můžou bavit, je víc než důležíté ho povzbudit a říct, že příště to určitě zvládne. Je úplná kravina tak důležitou věc, jako je jeho mise a postup o level výš shazovat. Žádné věty typu "klid, je to jenom hra" neobstojí, protože to přece NENÍ jenom hra. Tady jde o život.

Na druhou stranu jsem ale také zjistila pár dobrých věcí...

1) Je fakt pracovitý. Sice je schopný mě oznámit, že zítra musí udělat to či ono a abych ho k tomu donutila, na druhou stranu když už se do toho pustí, tak dělá, dokud to jde.

2) Když řekne, že něco udělá, tak se tak stane. Např. jsem po něm chtěla přehodit šuplíky. Sice to udělal, až dohrál svoji veledůležitou misi, ale udělal. No a když jde o pavouky, tak je schopný svoji misi přerušit a jít hned.

3) Nemá rád moji Emu (to morče). Ale toleruje ji tam. Nechce, abych se jí zbavila (i když by nic nenamítal). Dokonce jsem jednou měla přijet domů o den později, než bylo plánované a jelikož Emička neměla tolik žrádla, poprosila jsem ho, aby jí dal. Jaké to překvapení, když odpověděl, že je všechno obstarané a mám být v klidu. U takových situací člověk ani nemůže přemýšlet nad jeho city ke mě (i když to říká fakt jenom zřídka).. Tohle totiž mluví za vše :-)

4) Myslím, že jsem se do něj znovu zamilovala. Víte, jak se říká, že příjde zamilovanost, pak láska a potom zvyk? Mám dvě teorie. Buď se láska vrátila zpátky k zamilovanosti, nebo ta zamilovanost ještě neskončila a až teď jsem ji začala pořádně vnímat... Na druhou stranu - chyby toho druhého (prej) člověk vidí právě až se "odmiluje".. Tak kdo ví?

5) Nedělá mu problém se o práci podělit. Nedávno řekl, že on bude nádobí umývat a já utírat. Sám od sebe. No sen každé baby! :-D


Když se na to tak dívám, tak těch kladů je víc, jak záporů. A podle mě člověk musí vnímat hlavně ty klady a na zápory tak nějak kašlat...I kdyby ten klad byl jenom jeden ale veliký. To je recept, jak se nezbláznit :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jak se nezbláznit marinka 19. 11. 2015 - 14:00
RE(2x): Jak se nezbláznit wolfgirl 19. 11. 2015 - 20:38
RE: Jak se nezbláznit am 20. 11. 2015 - 12:31
RE(2x): Jak se nezbláznit wolfgirl 20. 11. 2015 - 12:48
RE(3x): Jak se nezbláznit am 20. 11. 2015 - 14:13
RE: Jak se nezbláznit nekra 29. 11. 2015 - 14:56
RE(2x): Jak se nezbláznit wolfgirl 06. 12. 2015 - 20:08
RE(3x): Jak se nezbláznit movies 07. 12. 2015 - 15:08
RE(4x): Jak se nezbláznit wolfgirl 07. 12. 2015 - 16:17