Díky, že mrkáte na můj blog. Moc si toho vážím :-)

rebarbora: Naprosto ti rozumím, taky mám z pavouků hrůzu Sice nevím, jestli až tak strašnou jako ty, ale dost velkou. Nedokážu je zabít a když vím, že ta mrška někde je, nejsem v klidu, dokud se dané místo "nevyčistí" (rozuměj: pavouk se nevyhodí, kam patří) a i potom kolem toho místa chodím ostražitě, jestli se náhodou nevrátil nebo se nevynořil další. Naštěstí bydlím ve městě, takže takovýchhle setkání moc nebývá. Ale kdybych se ocitla ve tvé situaci, taky bych rozhodně chodila delší cestou po silnici, než po cestě křižované pavouky Vlastně jsem na tom možná hůř než ty, protože já bych ztuhla a následně zdrhla už po několika (myslím, že by mi stačilo tak trojí čtvero přeběhnutí a bylo by vymalováno) incidentech a rozhodně bych do práce nedorazila včas, protože bych se vracela na silnici a šlapala delší cestou Nebo bych možná naopak dorazila mnohem dřív, protože bych to vzala poklusem Jediný rozdíl mezi námi je asi v tom, že si to tak neberu - prostě mám strach z pavouků, tak se jim vyhnu a víc to neřeším, nepřipadalo by mi divné chodit kvůli tomu do práce delší (ale pro mě pohodlnější) cestou I když je fakt, že třeba kolegům z práce bych se tím nechlubila