Nezvaný host na svatbě?

19. leden 2017 | 11.07 |

 Lidičky za tento článek mě asi plno z vás ukřižuje a odsoudí, ale jednoduše to musí ven. Fakt se toho děsím a musím se prostě vypsat, postěžovat si.

Byť je do svatby času habaděj, bude až v (nejlíp) červnu 2018, už teď se děsím toho, co s tam může stát. S V jsme už pomalu začali plánovat, v sobotu by jsme se měli jét podívat na pár míst, ať máme aspoň nějakou představu, kde by jsme to všechno chtěli mít. Počítáme pomalu hosty, kolik do toho cheme vůbec vrazit... hádáme se u toho  Ale mě celou dobu leží v hlavě, vlastně už od vánoc, koho tam určitě mít nechcu, o koho tam nestojím, ale kdo se může objevit a dělat značné problémy.

Trochu historie:

Naši se před asi 5-ti lety rozvedly, což není žádná katastrofa, dneska spíš trend. Boužel. Katastrofa nastala v okamžiku, kdy se otec rozhodl, že se z něho stane hajzl. Do slova a do písmene. Nebo to možná z něho udělala ta jeho nádhera, kdo ví. Podstatné je, jak se asi půl roku od rozvodu začal chovat. Na mě se vykašlal prakticky hned. Ségru, tu bral, ale zapoměl na to, že taky není malé děcko a lecos umí pochopit. Ze začátku k nim jezdila na víkendy, ale po čase tam přestala chtět jezdit. Nakonec sme z ní vytáhly dost škaredé věci, které slyšela (a které tady rozebírat nechcu, to zas ne). Jasný, mamka to chápala. Prostě "chceš-chceš, nechceš-nechceš". Zovna si s otcem promluvila, řekla co a jak a doufala, že to buď nějak vyřeší, nebo pochopí nebo cokoliv. No dopadlo to tak, že špatná je vlastně mamka, protože ségře zakazuje k němu jezdit a tak. Dokonce musela jít se ségrou k psychologovy, protože to fakt nezvládala. Dokonce se poslal otcovi posudek od doktora, v kterém je něco o tom, že prostě styk s ním a hlavně s jeho novou ženou (k tomu se pak vrátím) jí nedělá dobře a na nějaký čas nedoporučuje jakýkoliv kontakt s ním, aby se prostě dala do hromady. Hej lidi fakt, ona byla na víkend u nich a pak byla další týden v hajzlu. Otec si vzal do hlavy, že posudek si napsala doma mamka na koleni a prostě ségře furt vyvolval a kdesi cosi. Takže, jak ta ségra pak asi vypadala. Nutno podotknout, že je mladší o skoro 8 roků, takže měla zrovna období i bez tohoto těžké - puberta, kluci a tak.

Další věc - jeho nová svatba. Do pár měsíců od rozvodu měl svatbu. Nebyt fotek, co měla babička vystavené, tak by sme ani nikdo nevěděl, že se ženil. Přitom s nama byl před svatbou, po svatbě. Prostě mohl říct "holky, budu se ženit". Nic víc.

Esi se ta jeho nádhera bála, že by sme snad chtěli jít za družičky  Nevím, težko říct. Faktem ale je, že byť jsem se za začátku opravdu snažila, ona mě prostě neměla ráda. A otec je tak blbý, že se sebou nechá manipulovat. Ta odřízl mě, pak i ségru. Nebo spíš ona odřízla jeho.

Poslední odstatná věc, kterou mu nikdy ale nikdy neodpustím.
On se odstěhoval do Brna. My už jsme s mamkou a sérou byli odstěhované jinde a v původním barku zůstala babička, jeho maminka. My jsme za babičkou jezdili, skoro každý víkend. Já tenkrát dělala 12, takže to nešlo každý víkend, ale ségra jezdila pravidelně. Otec ten tam jezdil snad jednou za měsíc a to ještě pomali na prosbu babičky. A jednoho dne, byla sobota, jsem zjistila, že v pondělí ju veze do domova důchodců. Přitom nebyl důvod. Kdyby to jinak nešlo, tak to chápu jasně. Ale ono to jinak šlo. V té době mamka už randila se strýcem, paradoxně se sousedem přez ulic :-D Inu, šla jsem si to s ním vyřídit. Strašně mě zarazilo, když mě otevřel a zeptal se, jestli jdu pomoct babičku balit. Pustila jsem se do něho před babi, asi použiju trochu přímé řeči.

O: "Babička se tady sama bojí."
J: "Nemusí tu byt sama."
O: "Ale brňanka tady nechce bývat."     (brňanka - ta jeho)
J: "Však nemusí. Tady taky najdeš dobrou prácu. Možeš tu byt s babičkou a za ní jezdit o víknedu. A to za babi dicky može zaskočit mamka nebo my se ségrou."
O: "Ale my chceme byt splem."
J: "A my sme chtěli byt tady s taťkou. Kolik roků jezdíš do Brna, dom jezdils enom na víkendy a my, malé děcka sme to přežili a mamka. A tvoja Brňačka to nepřežije?" podíval se na mě jak na mal děcko, které neví, o čem mluví. Jakože nevím, jaké to bylo vidět taťku 2x do měsíca.
J: "Ale tak fajn, s V chceme bývat spolem, chcem si kupovat domek, tak ten barák koupíme a babička tu može zostat. Se o ňu postarám. Za kolik ho prodáváš?"
O: Za milion" přiblblý úsměv k tomu.
Jasně, rozkopaný dvůr, okna, kterýma táhne, vlhký sklep.... za milion...

Na to sem ho seřvala, že se chce babičky akorát zbavit. On pak kamsi odešel a babička mě poděkovala. Tak se jí ptám, esi mám pravdu a ona tak neurčitě kývla. Samozřejmě v pondělí byla babička v domově, on se za ní jde podívat tak 5x do roka. A když tam je, enom napláká, jak stratil nás děcka. Už i tu babičku to přestalo bavit. Což je co říct.


Děcka, dva roky sem se snažila. Dva roky. Dokonce jsem ho pozvla k nám (kde teď s V býváme). Nedošel. Jeli jsme do Brna s V, volám mu kde budeme, ať dojde. Fakt sem ho vyhlédala. Nedošel. Prostě mě odepsal. Ségře vypisuje, jak mu ani neumím odepsat na sms k narozeninám. (A proč jí, krucinál? Má byt rád, že je ta holka v pohodě.) Přitom mě nic nedošlo. Dokonce poslední vánoce nenapsal ani ségře. Ani na vánoce, ani na narozeniny. Hlavně že na MDŽ si vzpoměl. Jeden rok.
Jeho brácha, jeho bývalá žena (ano, asi rodinná tradice), jeho neteře.... nikdo ho nechápe, každého koho mohl zklamal. Nejvíc jeho maminku.

Zpět do současnosti

Na svatbě ho nechcu. Uličkou mě povede děda, když by to, nedej bože nestil, tak strýc. Ale on tam nebude, jeho tam nechcu. Nehodlám, aby na mojí svatbě bylo dusno, 3/4 rodiny bylo rozhádané a dědu pomalu odvezla sanitka kvůli srdíčku (má slabé). Jenže V ho viděl jednou a to se ještě choval celkem normálně. On netuší, jaké to je. Jeho rodče jsou taky rozvedení, ale vychází s oběma dobře, perfektně. Pro něho musí byt naprosto nepochopitelné, že svého otca nesnáším. Že je to hajzl, který mě odepsal a já se už nehodlám dál snažit. Snažila jsem se dva roky a už toho mám plné zuby. On bude rád, když mu pošlu oznámení, že sme se vzali. Ale babičce to říct musím, chcu. Jenže kdy jí to mám říct? I když jí to řeknu měsíc do předu, tak mu stihne zavolat, řít co a jak, a on je schopný se dopídit a dojet tam. A když to babičce řeknu v pátek s tím, že v sobotu je svatba, tak mě to vůči ní příjde zase nefér. Vzhledem k tomu, že ju chcu pozvat taky. I když vím, že nedojde (je slepá, hluchá, nedošla ani na svatbu sestřenky, ani na tyto vánoce k nám), ale prostě jí chcu dat tu možnost. Aby věděla, že tam o ni stojíme.

Jenže co s ním? Nechcu ho tam a opravdu se děsím toho, že tam dojde a bude tam a nebude chtět odjet. A eště aby mě začala odsuzovat strana mojého budoucího manžela (zní to zajímavě ). I když švagrina by to mohla chápat, s tou sme se tak trochu bavili kdysi. Ale co zbytek jeho rodiny. Co když mě začnou odsuzovat, že sem ze svatby vyhodila vlastního otce? Popravdě DNA není všechno. Už to vím. To že mě splodil, je hezký, ale jako otec se už dávno nechová.... A fakt se bojím, že se tam ukáže a děda chytne infarkt a celá sláva bude vhajzlu, protože se tam jeden takový hajzl objeví.

A teď, lidi klidně do mě, je to na vás, ale chtělo to jít ven...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Nezvaný host na svatbě? iva 19. 01. 2017 - 11:50
RE(2x): Nezvaný host na svatbě? wolfgirl 19. 01. 2017 - 12:08
RE(3x): Nezvaný host na svatbě? barjoha 19. 01. 2017 - 12:46
RE(4x): Nezvaný host na svatbě? wolfgirl 19. 01. 2017 - 14:16
RE: Nezvaný host na svatbě? wien n 19. 01. 2017 - 18:36
RE(2x): Nezvaný host na svatbě? wolfgirl 19. 01. 2017 - 19:00
RE: Nezvaný host na svatbě? atraktivnistrasilka 19. 01. 2017 - 20:54
RE: Nezvaný host na svatbě? wolfgirl 20. 01. 2017 - 09:41
RE: Nezvaný host na svatbě? chaostheory®pismenkuje.cz 20. 01. 2017 - 11:22
RE: Nezvaný host na svatbě? tlapka 20. 01. 2017 - 12:18
RE(2x): Nezvaný host na svatbě? wolfgirl 20. 01. 2017 - 13:02