Díky, že mrkáte na můj blog. Moc si toho vážím :-)

zmocaluabazin: Znakování jsem nepoužívala. Myslím, že jsem o tom kolikrát četla, že děti pak byly "líné" snažit se mluvit. Syn mluvil hodně brzy a od dvou let pusu vůbec nezavře. Čím víc toho umí, tím víc si diktuje Dřív by řekl, že chce ňam a snědl by ledacos, teď už si vymýšlí, co přesně. A i to, že si poručí něco konkrétního, stejně nikdy neznamená, že to opravdu bude jíst Taky se nás snaží dirigovat, co máme a nemám dělat. Takže mlčení je vzácnost a vůbec by mi chvíle ticha a bez požadavků nevadila