Výuka na školách

24. březen 2015 | 19.04 |

Řekněme si to otevřeně, když naši rodiče tvrdili, že "toto" se oni neučili, o nic ošizeni nebyli. Výplatu si spočítat umí i bez rovnic o dvou neznámých, pokud se nerozhodnou studovat přírodní vědy, na nějakou "šutrologii" z daváté třídy si ani nevzpomenou a jak je dlouhá Amazonka je jim na prd úplně stejně. A přece se to po našich dětech chce. Popravdě V nedávno seděl hodinu nad matikou, abych ji pak mohla vysvětlit ségře. Prej není dobrý učitel...

A tak mě napadlo - kdybych mohla, tak výuku na školách od základu změním. Netvrdím, že by neměli mít alespoň základní přehled o světě. Ale co je opravdu základní a co už je zbytečnost? Tak třeba ví někdo z vás, jaký je rozdíl mezi člověkem rozumným a člověkem zpřímeným? A ten kdo to náhodou ví, je schopný to ve všedním životě nějak využít ke svému prospěchu? Dostanete za tyto vědomosti lepší místo v práci, lepší zdraví, nebo hodnější děti? Ne. Koho opravdu zajímá, jak se lišil pračlověk od pračlověka? Zrovna tuto otázku jsem u pohovoru fakt neměla. Sejně tak jsem nikdy nikde nemusela odpovídat na otázku (dokonce ani na úřadech ne!!) "Jaké je hlavní město Izraele?" například. Dokonce se mě ani neptali na paraboly, hyperboly a další boly... Takže proč se zrovna toto učí na základní škole?

Netvrdím, že by naše děti měli být hloupé, jak dospěláci v Americe, kde tvrdili, že Čečensko je hlavní město státu Československo. To vůbec ne! Měli by vědět, o holocaustu, kdo byl Karel IV., nebo že Existoval nějaký Čapek nebo Němcová. Měli by umět spočítat si, kolik zaplatí, kolik jim bude vráceno, dokonce i ty děsné zlomky by mohli umět. Ale tím to asi tak hasne. Proč se učit kvadratické rovnice, proč se učit, že se kdysi dávno stala v USA občanská válka, na co znát rozdíl mezi předmětem a přísudkem... Když právě teď píšu, nebo mluvím, tak určtě přemýšlím, co za větný člen jsem právě vypustila z úst.

Na druhou stranu bych dnes děti víc učila věci kolem počítačů. Je doba počítačů, takže bych posílila předměty, jako je IT, kde se nedávají známky jen proto, že se na hodině ukážete. Učila bych je programovat, grafiku, tvoru www.  I když je to třeba pro někoho právě teď triviálnost. Ale toto budou dneska potřebovat víc, než znalosti o homo sapiens.

Možná se teď někomu zdá, že by mohli skončit v páté třídě. Ale proč? Ne každému jde učení. Mohli by mít více času na to, pochopit probíranou látku. Neletělo by se tak jak se to děje dnes. Znám plno lidí (a já jsem mezi nimi), kteří pochopili učivo, až když už se probíralo něco jiného. A pak v danném předmětu plavali. A pak je tady jedna věc - kapitola sama pro sebe. Matika vs jazyky. Je víc, než známý fakt, že komu jdou čísla, tomu nejdou jazyky a naopak. Je velice málo vyjímek, kterým jde obojí. A vlastně ani nikoho neznám. Za to znám plno kluků na čísla a hodně holek na jazyky. Asi je to dané DNA nebo mozkama... kdo ví.

Takže angličtinu ať se capartíci učí klidně už od první třídy. Když se můžou učit ve školce, proč ne od první třídy.

Do takové páté třídy bych nechala třídu pohromadě. Ale v páte třídě, už rodiče poznají, kdo plave v angličtině a kdo naopak nepochopil zlomky. A od šesté třídy by jsem třídu malinko rozdělala. Na skupinu matematickou a skupinu jazykovou. Ten, komu jde matematika, bude probírat tyhle ty k životu nepotřebné blbiny, a ať si pak jde třeba na MATFYZ. A nechala bych jim jenom tu nagličtinu. Za to jazykovou část třídy bych nezatěžovala lineárními funkcemi, ale jednoduše opakovala a procvičovala jenom ty věci, které v běžném životě opravdu budou potřebovat. Ale přidala bych jim jazyk (možná dva, kdo bude chtít) na víc. A žádné, že další jazyk bude němčina a tečka. Ať si vyberou. Někdo chce němčinu, jiný španělštinu, další ruštinu... A potom můžou jít na jazykovku a další podobné školy.

Podle mě, když by se děti na matiku míň zaobírali dvouma jazyky a děti na jazyky přestali řeši rovnice o dvou neznámých, by si nijak nepohoršili. A když by si zbytečně nevtloukali do hlav ještě věci, jako jsou úplně zbytečné dějiny řecka, nebo do kterého moře se vlévá řeka Nil, měli by jednou tak dobré známky a ještě by se učili něco co, opravdu potřebují. A když je budou zajímat dějiny, vnitřnosti žab nebo rozdíl mezi kamenem A a kamenem B, ať jdou po základce na školu, kde se onen obor vyučuje. Ale proč to cpát do halvy někomu, koho to absolutně netankuje? Aby nebyl úplně blbý? A co z toho? Aby nebyl blbý z přírazu, zhorší si známku i v matice. Aby nebyl blbý v matice, shorší si známku v jazycích. Aby zvládal dva jazyky najednou, sníží se mu známka z dějáku. A jenom proto, že bude nucený sedět nad něčím, co mu nejde a tím pádem se míň věnovat věcem, ve kterých by mohl vynikat.

Ti nahoře dělají všechno proto, aby nikdo neuměl nic, aby děcka byli jenom blbější, aby nikdo nedostal šanci ukázat, co v něm je, protože místo toho musí sedět nad něčím, co v něm nikdy ani nebylo.... OK tahle poslední věta zní asi divně, ale věřím, že chápete :-D

Vaše názory?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Výuka na školách rainbows-diary 24. 03. 2015 - 20:15
RE: Výuka na školách alienor 24. 03. 2015 - 20:36
RE: Výuka na školách moje-kniha 24. 03. 2015 - 21:26
RE: Výuka na školách chaostheory®pismenkuje.cz 25. 03. 2015 - 07:21
RE: Výuka na školách alka 25. 03. 2015 - 11:39
RE: Výuka na školách wolfgirl 25. 03. 2015 - 20:53
RE: Výuka na školách alka 27. 03. 2015 - 12:21