Wolfgirl | Homosexuálové a společnost

Upřímně - nesnáším názory, že homosexualita je nemoc, že jsou tito lidé závislí na sexu a další hemzy. A dokáže mě úplně dorazit, když slyším názor, jak takový "nesmíšený" pár nemůže vychovávat děti, protože by je tím nakazili a především to, že jsou takto orientovaní lidé úchyláci, pedofilové a podobně. Tyto názory mě dokáží dostat do varu, z nuly na sto za setinu vteřiny a to jsem přitom "normální". Copak oni nemají právo na normální život, lásku, rodinu, pochopení?

Zajímavé je, že lesbičky se jaksi snášejí líp, než gayové. Alespoň mi to tak příjde. To už mi vůči těm klukům příjde, jako disrkiminace na druhou. Proč jeden a ten samý člověk tvrdí, že lesbičku by v rodině překousl, ale syna by rovnou vydědil? Kde je rozdíl? Uznávám, že jsem si už hodněkrát všimla, jak se holky posilněné alkoholem ocucávají a nikomu to nevadí, většina kamarádů jim ještě pomalu fandí. A nemusí být ani opité nebo sjeté. Prostě se jen tak z hecu začnou líbat, a každému druhému to příjde téměř normální. Ale nedejbože, když kluk svému kamarádovi pochválí nové botasky. To už je z něj rázem buzerant, protože si dovolil projevit část svých citů, že se mu něco líbí. Ono na tom by nebylo nic špatnýho, kdyby svoji pochvalu sformulaval do věty, kde je každé druhé slovo "píčo", "ty vole" a "húúústýýý". Ale když řekne normálně "Hezký boty, Marku. Nové?", už se ho Marek začne stranit, kdyby náhodou. Proč se lesbičky příjmají líp než gayové, to jsem do teď nedokázala pochopit, a to už nad tím nějaký čas přemýšlím. Možná je to tím, že já až tak moc rozdíli mezi klukama a holkama neřeším. Těžko říct...

Co ale mají společné je beze sporu (ne)možnost adopce. A proč by jako nemohli? Jasně, já vím - špatný vzor pro děti. Když uvidí jak maminka a maminka nebo tatínek a tatínek spí v jedné ložnici, dozajista je to jiné, než když spí maminka v jednom pokoji a babička, nebo teta v jiném. Obdobně se to dá brát i u chlapů. Tento názor je dost diskutabilní a zastává ho hlavně mamka. Ne, že by proti "teplým" něco měla, ale jednoduše je to její protiargument. Svým způsobem to chápu. Určitě je tatínek a tatínek neco jiného než tatínek a jeho bratr, například. Ale já si myslím, že tomu dítkovi se to dá vysvětlit. Může jim například říkat "mí strýcové" a ne "mí tatínci".  V této celé věci vidím spíš problém naprosto někde jinde. Ty děti by totiž byli šikanované, odsuzované a od většiny lidí by slyšeli, že jejich rodiče nejsou normální. Podle mě hlavní důvod, proč zákony adopci ještě nedovolily, je právě tento. Ale otázku, jak by mohli změnit, nebo minimalizovat fakt, že by tyto děti mohli trpět, si nepoloží. Přitom je to tak jednoduché, a ne jen v očích Hurvínka. Je tak jednoduché příjmout ten fakt, že jsou mezi námi lidé, kteří se holt přitahují jinak, než jak je zažité pravidlo. Nejsme v 19. století, aby jsme svou orientaci museli tajit. Jsme v 21. století, kde stát dovolí uprchlíkům z východu, aby tady pomalu, nenápadně ale jistě začali rozšiřovat islámismus, ale to, že i lesbičky a gayové můžou mít city, mít rádi děti jinak, než v posteli, to nikoho nenapadne. Stát jednoduše nechce, aby to tak bylo.

Argument většiny lidí je, že si takto "postižení" můžou pořídit psa nebo kočku. Jo, to je hezké. Alespoň to jim dovolí. Ale oni si snad myslí, že lesbičky nemají mateřské instinkty? Že gay nikdy nezatoužil po tom, mít svoji rodinu, předat své vědomosti a zkušenosti někomu jinému, někomu, kdo mu jednoho dne bude říkat tati? Vím, že existují i jiné možnosti, jak založit rodinu. Lesbičky můžou podstoupit umělé oplodnění a chlapi darovat sperma své nej kamarádce... například. Ale už vidím situaci u porodu. Maminka, za jednu ruku ji drží biologický tatínek a toho drží za ruku jeho životní partner. Musím uznat, že když si tohle představím, musím se mát. Opravdu by to vypadalo dost divně. Ale to celé je jen o zvyku. Už povolili registrované partnerství. Ostatně nechápu, proč se tomu říká takto, když je to technicky vzato svatba tak jak tak. Když si vezmu svého V, tak se vlastně také zaregistruji, jako jeho doživotní partnerka...

Ale zpět k dětem. Když běžná rodina, která nemůže mít z nějakého důvodu děti, požádá o adopci, je to normální. Proč jednoduše neudělat i s gayů a lesbiček běžný pár, běžnou rodinu, která nemůže mít děti? Chápu, že do takového nezvyklého prostředí přivést dítko, které už navštěvuje školku ba školu, je nejspíš riskantní. Ale když si můžou vzíti miminko, které někdo v tom lepším případě dal do babyboxu, bude v tomto prostředí vyrůstat a bude pro něj absolutně přirozené. A když už ne adoptovat, tak proč si je nevzít alespoň do opatrovnictví, osvojení a nevím co všechno je vlastně možné. Jenom proto, že jsme si jako národ vysnili nějaký status "běžné rodinky", se teď nějakému dítku nedostane milující rodiny, i když v ní třeba vládnou dva chlapi? Není to z pohledu toho dítka tak trochu nefér?

Víte, moje bývalá spolužačka je lesbička. Má přítelkyni, žijí spolu. Je to fajn holka. Ze třídy jsme spolu drželi asi nejvíc. Pořád jenom dělali blbiny, když byla před tabulou, bylo to show pro celou třídu, protože ona snad ani neumí v klidu stát. Doslova sežrala dva chleby během deseti minut a do teď nevím, kam to dávala, protože při těle rozhodně není.
Také jsem znala jednoho kluka. Byl to takový ten typ hezounek, po kterém letí každá druhá baba. Já patřila k nim. Sice mě varovali, že to není týpek pro mě, ale to jsem přikládala jeho vysoké právnické, kterou dělal a finanční stránce. Vedle něj jsem byla póvl. Ale vždycky se choval ke všem mile, nedělal rozdíly, nějaká nadřazenost se mu hnusila. Jednoduše v mých očích ideální chlap - hezký, hodný, prachatý, skromný... :-D A pak jsem ho nachytala, jak se tam vykusoval s chlapem. Do té doby jsem neměla nejmenší tušení že je "jiný". Jak jsem mu kdysi řekla - "tvá jediná chyba je tvůj chlap". Ale na vztahu to nic nezměnilo, ba se ještě prohloubil. Od té doby byl jak můj brácha. No, stala se nehoda a vsadím se, že se právě teď ze shora tlemí tomu, jak ho tady pomlouvám :-)

Tak abych to nějak shrnula - mrzí mě, že tolik lidí nechápe, že homosexuálové jsou stejní, jako hetero. Že mají nárok na to mít chápající, milující rodinu. Že nejsou vůbec ničím odlišní. Ostatně - komu se nelíbí nějaká holka nebo kluk? A to, KOMU se ten či onen líbí je vedlejší. Hodně lidí má zažitý nějaký zvyk, nějaký status, jak to má být. A přitom nikoho nenapadlo, že je třeba všechno špatně, všechno jinak. Všichni, kdo tvrdí, že to tady dřív nebylo, že je to proti přírodě a pánu Bohu - kdyby to bylo proti pánu Bohu, tak to ten Bůh asi nedovolí, milí pánbíčkáři, ne? Holt se smiřte s tím, že je to Boží vůle. A Darwin by vám jistě potvrdil, že příroda se zařídí podle toho, aby přežila. Kdo ví, třeba hetero časem vymizí úplně. Že je jen v rukou té přírody, jestli vznikne nový druh motýla, nebo bude více chlapů kterým se líbí jiní chlapi. A že to dřív nebylo? Tomu se musím jenom vysmát, protože kdo alespoň jednou jedinkrát viděl nějaký historicko-dokumentární film ví, že dřív to dávali na odiv mnohem víc, než dneska. Dřív, za vlády takového Caliguly, nebo dávných faraonů, byla každá druhá komnata těch nejvyšších panovníků plná sexu, orgií, lesbiček, gayů. A pak že homosexuálové jsou posedlí sexem. Já jsem hetero a taky mi to chybí, když to nějaký ten čas nemám. Ruku na srdce - kdo nikdy neměl sexuální absťák?

Homosexuálové jsou úplně normální lidé s normální prací, koníčky, životem... A kdo tyto lidičky odsuzuje, zasloužil by, aby jedno z jeho dětí (vnoučat) tuto "nemoc" také dostalo. A věřte, že se hned tak nevyléčí. Jediné, co se stane bude to, že se vám odcizí, utečou z domova, v nejhorším případě skončí se svým životem, protože se budou bát vaší reakce. Ničeho víc svými trapnými názory nedosáhnete.