Komentář, na který odpovídáte
nekra: Potrat je téma, který pořád vzbuzuje vášně a nad kterým se lidi můžou skvěle pohádat.
Můj názor je, že člověk (zpravidla se to týká žen) nemá být nucen v sobě trpět plod, když ho tam nechce. Potrat tedy v prvé řadě vnímám jako způsob rychlého odtěhotnění (je to jednodušší a rychlejší, než se s nehctěným plodem tahat 3/4 roku v břiše, tloustnout otékat a zvracet kvůli němu). I kdyby byl plod sebevíc zdravý.
Souhlasím s tím, že děti z poškozených plodů, tedy poškozené nebo nemocné děti, mohou následně život protrpět. Jisté to sice není (když dokáží někteří hendkepovaní dospělí žít šťastně, mohly by to zvládnout i některé děti), ale přivést někoho do takovýho života je spíš sobecká touha o ukojení "aby žil" než pro jeho dobro. Docházím k názoru, že nejhorší je nechtít žít a nebýt ani schopen se zabít.
Udržovat při životě či nutit žít lidi, kteří nechtějí, místo toho, abychom je nechali odejít, není pro jejich dobro. Tomu nemůžu říkat humanita, to je pseudohumanita, která ubližuje a akorát se zaštiťuje kecama o pomoci.
Problém (nebo možná "problém") je v tom, že i kdyby plod chtěl žít jako postižený člověk, nemá jak to jasně a srozumitelně vyjádřit.