Článek Fobie není strach!!

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Fobie není strach!!

18. 02. 2015 - 15:40

tlapka: Jsem fobička. Psycholožka mi nepomohla, ale až se trošku zklidním ve škole, chci to zkusit u jiné. Jak říkáš, pojem "fobie" je nadužívaný... i když je třeba říct, že i ty situace, které popisuješ v úvodu mohou být pro někoho reálnou fóbií, takže bych neříkala, že to je jedině strach. Ale samozřejmě ve většinovém pohledu máš pravdu. A ještě jedna věc, co mě štve - lidi nerozlišují mezi fóbií a hysterií.
Člověk úplně ztratí hlavu a přitom ví, že z racionálního hlediska jde kolikrát o nepochopitelnou reakci. Já třeba dokážu i nespat, když už něco sním, okamžitě to jde zase ven, zoufalství se střídá s totální apatií.
Fakt s tím budu muset něco dělat. :/

---
tlapka.pise.cz

18. 02. 2015 - 16:31

wolfgirl: Heh... kdybys bydlela někde v okolí kyjova, tak bych o jedné věděla. Je fajn, umí poradit a více-méně to funguje. I když každý reaguje na "léčbu" jinak, že jo...

---
wolfgirl.pise.cz

18. 02. 2015 - 17:43

chica®blbne.cz: S fobií nemám zkušenosti, ale vím, že pavouci byli to největší zlo když jsem byla menší. S mamkou jsme chtěly jít nakupovat, ale já nechtěla z domu, protože byl na chodbě přede dvěřmi pavouk. Až když jsme to obešly přez půdu, tak jsem přestala vyvádět.
Přeju ti hodně štěstí, a myslím, že to jednou zvládneš překonat. Držím palce

---
chica.blbne.cz

18. 02. 2015 - 19:01

wolfgirl: To by v mém případě nešlo. Půda, sklep a WCko byli nejhorší místa. Z mého pohledu je to tam doslova zamořené

---
wolfgirl.pise.cz

19. 02. 2015 - 11:35

alienor: Já se taky vždycky ve dveřích záchoda rozhlížím, jestli tam není pavouk Fobii sice nemám, ale jsou tři místa, kde prostě pavouky nemůžu vystát: záchod, mezera za postelí a prostor pod radiátorem za psacím stolem, kam si vždycky natahuju nohy. A jako by to ty potvory tušily, vždycky je najdu na jednom z těchhle míst Kam už ale nevkročím nikdy, je půda u nás na chalupě, protože taťka se sestrou tam údajně viděli pavouka velkého jako podšálek. Fuj. A to jsem tam jako malá lozila furt.

Měla jsem spolubydlící, byla to drsňačka se vším všudy, vysoká, statná, svalnatá, celá potetovaná, s drsným hlasem a celá v černém. Dokonce brigádničila jako ochranka na poměrně nebezpečném místě. Ale jakmile se v jejím pokoji objevil i jen milimetrový pavouček, měla přesně tu reakci, jakou popisuješ: ztuhla a začal se jí klepat hlas. Pak jsem musela nastoupit já s koštětem.

Fóbie podle mě asi nejde úplně vyléčit, spíš je možnost různými technikami zmírnit ty projevy, takže takové ty akce různých zoologických zahrad ve stylu "přijďte si pohladit sklípkana, zbaví vás to fóbie z pavouků" jsou podle mě úplně zcestné, tahle léčba šokem to spíš zhorší.

---
alienor.pise.cz

20. 02. 2015 - 16:35

wolfgirl: Ty ZOO akce jsou zajímavé, ale jak říkáš - strachu tě to nezbaví. Navíc, když člověk vyšiluje z milimetrů, určitě se půjde dobrovolně podívat na sklípkana Na druhou stranu ti, kteří se opravdu jen bojí, tak proč se nejít pokus ten strach překonat, že jo.

---
wolfgirl.pise.cz