Jsem nadšená. Je to asi čtvrt roku, co jsem s malou začala znakovat. A musím říct, že to je teda něco. Když pominu fakt, že si začíná diktovat a je děsně komunikativní, protože přece může vyjádřit tolik věcí - a ne abyste si jí nevšímali. Ale Zůza má, jak

 Pamatujete si ještě na Emičku? Hooodně dlouho jsem o ní nepsala, protože co jsem čekala Zůzu, tak se stěhovala k mamce za dalšíma morčounama.... No dneska odpoledne odešla do nebíčka. A já ju ani nemožupořádněobrečet, protože se musím držet kvůli Zuzce. Ale o víkendu jede na prázdniny, tak Eminku pořádně oželím ze soboty na nedělu... předpokládám, že mě v nedělu bude z toho želeníbolet hlava. Ale Eminka za to stála.

 Tak Zuzulína dostala předčasný dárek od její prababičky a dědy. Dostala boby, takové ty s opírátkem a pásem, aby nevypadla. No první den byla vysmátá a to sme jezdili teprve po baráku, ať vůbec ví o co jde. Venku to bylo šílené. Chlámala se na celé město, dědinu, nebo co to sme a to jsem ještě nezačala utěkat. No

 Tak jsem dnes po 2 týdnech byla na převážení. Přibrala jsem skoro celé kilo a už i nějaký ten tuk tam jde vidět. Jsem spokojená. Velice moc. Fakt jsem nečekala, že tak brzo začnu přibírat. Sice jsem na energetický drincích - mimo jiné ale je fakt, že už nejsem večer nutně vyfluslá. A kupodivu není nejtěžší pořád

 Tak jsem byla u výživové poradkyně, která mě zvážila, změřila, zjistila že opravdu celá moje váha je vesměs jenom kostra a kůže, jak jsem čekala. Sestavila mě zrovna jídelníček, podle toho co můžu, nemůžu, nemusím....  jak

 Předem upozorňuju, že pořád nehledím na hodiny, jelikože to ani inejde stíhat. Takže časy budou uvedené jenom jaksi v hlavních bodech. Další upozornění - účelem je se hlavně pobavit. Ještě jeden detal - máme průcoďák, na délku asi 16metrů (3x4m + chodba a tatínkova zašívárna). Mezitím vším ještě přikldádám a běhám

 Četla jsem o tom, slyšela, ale teď, když se to dostalo až k nám domů, tak si rvu vlasy. Separační úzkost je fakt záhul. Kde jsou ty časy, když miminko plakalo, pochovala jsem ho, usnulo a byl klid. Teď nám to potvrdil i doktor. A u zuzanky je fakt silná. Je vyloženě učebniový příklad. Tatínka odmítá, vlastně chytá

 Zas a znovu se pokusím o nějaké ty změny, na které budu mít asi 365 dní. Času dost, tak snad to tentorkát výjde. Nebude jich moc. Za ty roky jsem zmoudřela, takže na to půjdu aspoň trošku střízlivě. Kupodivu v tom nebude nic o čtení, vlastním klidu nebo hodném dítěti. Ale...

 Svátky utekly, tak rychle, že jsem si to ani neuvědomila. Proto se taky omlouvám, že jsem vám neppřála bohatého Ježíška a další věci, které jste slýchávali všude. Že jsou Vánoce jsem si začala uvědomovat až 23. večer, když jsem si zahrála na Ježíška a "přinesla" jsem stromeček. A pak druhý den po "večeři"