Wolfgirl | WolfGirl

Je pravda, že už to bylo potřeba, a střecha byla naplánovaná skoro rok. Šetřilo se a tak, plán byl takový že do dvou týdnů bude hotovo. Jenže mrcha počasí nám nepřeje a my jsme se Zuzankou odstěhované u skoro měsíc. V pondělí to budou 4 týdny. V s nama není. Ten dělá, když to jde do devíti, desíti večera, je rád že se osprcuje,

 A je to tu zas.  Jako by mě dali cizí mimino o které s musím postarat. Navíc je poslední dobou jakási bolavá takže pořád jenom řve. A když neřve a usmívá se a povídá, tak nejsem ráda, že je spokojená, ale spíš jsem ráda, že je prostě ticho a já mám relativní klid. Není tam po lásce ke svému dítěti ani "bž". Možná je to tím, že nekojím. Vztah meatky adítěte se tak nějak utužuje

Když se stará tatínek, tak je dítě chudák. Tatínek se možná postará a dítě přežije, avšak stará se svým vlastním způsobem. Například sem přebalovala Zuzku po tem, co ju naposledy balil V. Hledala sem také to zapínání a ono bylo na zádech. Ono totiž ty jedny plenky jsou složené tak nějak "naopak", no

 Včera sem se o sobě dozvěděla něco, co mě fakt šíleně mrzí. Hlavně proto, že nic z toho není pravda. Prý sem na babičku vyjela s tím, že jim zakazuju k nám jezdit a zuzku jim ukážu enom mezi dveřama. Mimo jiné. Taky su prý nevděčná, protože nám toho plno kupují a nikdy sme jim nechtěli ty věci zaplatit.

Zítra, 13.3. to budou přesně 4 týdny, co se narodilo cosi, co se hned na sále usmívalo. Mamka ještě nebyla ani zašitá, taťka se sotva uklidnil s miminem v ruce a Zuzina se už usmívala. Co usmívala, smála na celé kolo. Bylo to takové malé, tiché, nevinné.