Tak tuto sobotu jsem slavila narozky podruhé... pro další část rodiny (ano, díky V je nás moc  ) Bylo nás skoro 20 i s děckama a domácíma, takže o zábavu bylo postarané, zvlášť, dkyž se hlavně chlapi prdli... Musím uznat, že V to přehnal

28. října není svátek pro nic za nic... tenkrát jsem se totiž narodila. A když to tak pěkně tento rok vyšlo na sobotu, tak jsem zrovna poslavila s první várkou rodiny. Ta druhá várka bude příští víkend na větším místě

Neuvěříte, co mě dneska nenapadlo. Udělat KPZku pro novopoečeného tatínka. Dala bych mu to buď jak porodím, tak než pojedem s malou dom, nebo pověřím někoho, kdo mu to pak dá. Ostatně stejně pojede pro kočárek, ať je doma, než dorazíme my dvě

Co bude za rok, dva, deset? Je pravda, že co se týká mých přesvědčení, chtěla jsem si za vším stát. Na druhou stranu, když se zamyslím, asi to nepůjde uplně tak, jakbych chtěla a budu muset hledat kompromisy. Budu se muset domluvit sama se sebou.

Tak jsem se dneska vrátila z nemocnice... Minulé pondělí mě bylo dost blbě. Křečev podbřišku a tak... pak to nějak přešlo, tak jsem ten den byla v klidu s tím, že to prostě nic není. Jenže v úterý už jsem ležela v nemocnici. Samozřejmě mě udělali tisíc testů, já dva dny na kapačkách no a dneska mě pustili. Nedopadla jsem

Tak jsme byli na tom vyšetření a jak jsem slíbila, jdu vám oznámit jak jsme dopadli.

Mimo to nejdůležitější (pohlaví) jsme získali fotečku, mimčo nám online zamávalo a všechno je v pořádku. Doktor oznámil, že

Co nevidět zjistíme pohlaví miminka a my nejsme schopni se domluvit na jménu pro holčičku. Co se líbí jednomu, to druhý nemůže ani vyslovit a naopak. Nakonec to rozhol třetí člověk, ten kterého se to nejvíc týká. Neuvěříte jak...

Prcek

Jednoduché zapečené (neboli francouzské) brambory mě trvaly přez 4 hodiny!! Neuvěříte proč. Ale ať neprozradím všechno hned, začneme od nudného začátku. Hodím uvařit brambory, pustím digestoř ať nemáme orosenou celou kuchyň, jak to umí byt. Nad sporákem si taky rožnu ať mám víc toho světla a tak. Brambory byly uvařené, tak

Dva dny zpátky jsem vám tady psala, že máme doma koťátko. Vypadá to, že jestli se rychle něco nezmění, tak brzo ho už mět nebudem

Včera

Dneska mě u dveří zazvonila ségra. V ruce držela krabicu a že potřebuje pomoct. Tak je to ségra, nevyženu ju. Pak v krabici začalo cosi mňoukat a nám zostala "na krku" kočka. Vlastně kocourek. Má 2 týdny. První jsem se lekla, protože přece jenom s jedním platem ještě živit kotě a tak... ale ségra mě donesla mlíčko,