Tak madam od pondělka chodí do školky. Jak jsem psala, jsem ještě nějakou dobu doma, ale líbí se mi jejich adaptační program. Musím se pochválit, jak nazávislé mám dítě. Byť se to tak nezdá, hlavně doma, Zůza snad pokoří všechny "adaptační" děti, které tam do teď byly.

 Malinko se zpožděním, ale přece jenom přidávám oslavný článek. Zůza už je velká baba a má dva roky. Vlastně měla skoro před týdnem, 13.2. ale jaksi nebyl čas. Ale teď už je. A když je to teda oslavenec, tak bych ju měla vychválit až do nebe 

Táhne se to snad už dva týdny. Naša rozumná, hodná, šikovná Zuzanka někam zmizela a místo ní tu je nesnesitelné, ořvané, vztekající se děcko. Vážně dva týdny sem se držela. Nekřičela sem po ní, nebyla ju, když chytla histerák - ono v jejím případě je nejlepší se s ní pořád bavit stejně, jak s miminem, když řve. Prostě v

  Myslím to vážně. Ráda bych řekla, že jde o období vzdoru, což by časově odpovídalo, ale to, co se děje, už snad ani není normální. Začínám si připadat, jak ve filmu "Musíme si promluvit o Kevinovi". Když je se mnou sama, chová se úplně jinka, jak když jsou poblíž svědci. Ať už jde o Tešu, ségru, mamku, návštěvu, pobyt venku.... Dobré na tom je, že se nám asi vyhne pověstná scénka

 Je tomu týden, co Zůza sdělala plenky. První 4 dny to byla katastrofa. Pak byl obrat a nehod bylo poskromno. Jenže o víkendu se ochladilo dost na to, aby nemusela byt s holou prdkou a tak se jí daly gaťata. A od té doby jedem úplně od začátku. Jakoby zapoměla, že umí poznat, kdy se jí chce. Před tím dokonce

 Tak jsme bez plenek. Je to teprve třetí den, takže žádná velká výhra, ale na druhou stranu je to podle chytré knížky na dobré cestě. A já si to myslím taky. Původně jsem chtěla ještě počkat, ale okolnosti nás dohnaly sundat v pondělí plenku. Zuzance se rozjel kezémek na křížích a šlo jí to na prdelku až

Dovolená s batolátkem je čas strávený doslova "jako doma", akorát na jiném místě. Bylo nás tam i se Zůzou pět - my tři plus ségra s jejím chalanem. A i tak malá visela převážně na mě. Vyjímka byla akorát trampolína, kde to bylo s tatínkem prostě lepší. Ale abych si nazačala ztěžovat. Bylo to tam fajn.

 Mám radost. Včera si Teša našel jakési pupínky podobné těm Zuzčiným. Ale to až večer...

Hned ráno to začalo hučením pod oknama. Nakouknu, co tu zas kdo dělá (jak víte, máme před barákem nezvané parkoviště)

 Večer bolelo toho mého Tešu v krku. Ráno psal, že je jak po kocovině a na oběd dojel z práce dom. Jenom jsem se k němu přiblížila, bylo jasné že nemá jenom zvýšenou teplotu. Roztáhla jsem mu v obyváku gauč (nebo malá chvilku předtím usnula, navíc kdyby spali v ložnici spolem, nevyspí se nikdo, páč malá

 Dneska jsme byly u doktora. Verdikt.....