Znáte, milé dámy, když chlap vaří? Nebo se snaží vařit?
Já jo a moc dobře. Sem tam se rozhodnem, že spolem něco uklohníme. Většinou je to večeřa a většinou se V ptá co a jak a kam a kdy. Ale strašně mě těší, že to chce vědět
Tak se konečně poštěstilo... po párdenních brigádách, kde jsem si v konečném důsledku vydělala akorát tak na cestu, se mi konečně poštěstilo. Včera mě volali z jedné firmy, kam sem před asi měsícem psala. Hej fakt už sem na to normálně zapoměla. Musela sem si najét na jejich stránky, než sem začala skákat radostí, protože o tuto
Ráno jsem se nudila, tak jsem se dala do úpravy blogísku... Musím říct, že jsem spokojená a takovou očistu asi budu dělat častěji, třeba 2x do roka... no uvidíme.
Nicméně změny, které proběhly jsou:
Dne 11.11.2014 začal fungoat můj blogísek.
To znamená, že dneska má přesně 2 roky!
Ty dva roky byli šílené. Jak pro blog, tak pro mě. Hodně se za tu dobu stalo, a vy jste se mnou od začátku až do teď a ještě jsem vás neomrzela. To je pro mě opravdu úspěch. Další velký úspěch je, že můj blog sice není úplně první, ale první, který mě nepřestal bavit po měsíci nebo půl roce. Vydržela
Teď jsem se fakt už jenom bavila. To už je k smíchu. Ale od začátku, ať pochopíte o co go.
Asi před dvěma lety jsme si pořídili baráček. Když jsme se na něj šli dívat, v sobotu odpoledne, tak se nám zalíbil jak on samotný, tak lokalita atd. To, že je naproti železářství jsme viděli spíš jako výhodu - když něco budem potřebovat, skočíme přes ulic. Možná, že kdyby jsme si šli domek prohlídnout
Vždycky, když se mluví o svatbě nebo manželství, tak se jaksi poukazuje na to, že chlap v tomto svazku trpí. Já osobně jsem nedávno zavtipkovala. To jsme se tak bavili, jak poslední dobou je každý druhý na svatbě oblečený v černém. A já říkám: "To víš, to je ze strany žanicha." Jo, možná to je vtipné, vzhledem k tomu, jak se nahlíží na tuto událost, ale upřímně - opravdu je to tak?
Pojďme
Tak mě to už přestalo bavit... jakou dobu se snažím srovnat kila a ne a ne s tím pohnout. A když už, tak na pár dní, pár kilo a pak zas bum. Tak jsem si řekla, že si najdu v okolí nějakého toho výživového poradce, který pokud možno nevyždímá moji peněžnku a účet, na kterém stejně nic moc nemám :-D
A povedlo se. Nebudu tady dělat reklamu, snad až uvidím výsledky, ale jde o "frmu",
Dneska jsem dočetla a rovnou mrkla na film, ať mám to nejčerstvější srovnání....
Knížka
- byla perfekt. Trochu to bylo, jakoby formou deníku, což se mě strašně líbilo. Taky celkové provedení, takové na první pohled zmatené mě strašně zaujalo. Líbí se mě, jak se prolíná současnotst, minulost a vzpomínky, které bych ještě rozdělila na skutečné a falešné. Prostě takový
Tak štěstí odešlo, jak přišlo. Ještě včera jsem slavila, jakou jsem chytla dobrou práci a jak mě baví se přetahovat s koněm, který neví, co se po něm chce a dneska jsem po osmé ráno odpoadla. Museli mě volat doktorku a tak jsem zas a znovu doma :-(
Proč vlastně? Jsem totiž alergik, astmatik. Sice jsem počítala s tím, že budu mít oči jak angorák a budu v jednom kuse soplit, ale že mě chytnou
Nejspíš začnu tím, co se extrémně blíží a sice dušičky, neboli haloween.
Nevím, jestli jsem si toho minulý rok nevšímala, nebo je to dneska opravdu exrém, ale ať vlezu, kam chcu, všady je fenomén haloweenu. Na faceboku se rodiče chlubí se svými zombie dětmi, na kuchařských stránkách je plná pr-el dětských prstíků a mozku ze želé.... nevím, lidi. Pro mě 1. listopad