Dneska mi podle koníka začal 17 týden. Ve skutečnosti je to o pár dní jinak, ale na tom nezáleží. Na koníkovi je taková tabulka, kde se vyplňují políčka týdnů, vždcky je vybarvený ten, ve kterém právě jsem. Taky je tam počítadlo, které odpočítává dny do porodu. A když jsem se na to tak dneska podívala, tak nemůžu uvěřit
Začínám pomalu propadat do tajů těhotenství. Už je mě jakš-takš dobře, takže můžu začít zase normálně žít. Můžu začít také normálně uvažovat. A tak uvažuju. Všady jsem četla o chutích, náladách.... Zjistila jsem, že jsem to celé špatně pochopila.
Dneska mě začíná 14 týden, společně s tím druhý trimestr. A začíná mě vidět pupek dokonce i pod volným tričkem, pod kterým mě ještě pár týdnů zpátky šly vidět sotva prsa. Teď mám snad desítky kozy, a jediné rifle, které mě obvykle držely jenom boky jsou mě teď víc, než těsné. Jediné, co je mě teď vlastně dobré jsou kraťasy...
Právě začínám 12tt (podle modrého koníka 13tt, ale věřím doktorovi) a začínám pomalu propadat do těhotných a těhotenských věcí. Tak jsem se třeba pomalu začala dívat po těhotenských věcech, zvlášť podprsenkách a gatích. Je to neuvěřitelné, ale asi týden zpátky jsem zjistila, že rifle, které my byly dicky volné jsou mě najednou
Asi před půl hodinou jsem dojela od doktora z prohlídky. Mile mě překvapilo, že nemusím lozit na kozu, protože to mám ráda, asi jak většina z vás zubaře. Jenom jsem se vyvalila na lehátku, udělal se ultrazvuk a v podstatě to bylo všechno. A odvezla jsem si už těhotenskou průkazku. Miminko je jedno, což jsem vlastně ráda,
Myslím, že mě začínají deprese nebo ta citlivá nálada nebo co to je. Od včerejška musím přemýšlet na to, jak nic nezvládnu, jak nic nezvládám už teď. V je teď ještě až do večera v práci, protože holt žně jsou žně. A tak jsem celý den sama doma a místo dělání kravin přemýšlím nad vážnýma věcima a tak vůbec. Knížky mám přečtené
Těhotenství je prý jedno z nejšťastnějších období. Jak pro ni, tak pro něho. Alespoň jsem to četla snad na každém miminkovském webu.
Těžko říct. Jsem na konci prvního trimestru a třeba se to "nejšťastnější" ještě objeví.
Do teď jsem si myslela, že se mě ranní nevolnosti a další chuťovky prvních těhotenských týdnů, měsíců netýkají. Je pravda, že je mě každé ráno, jak po flámu, napíná mě to a musím hooodně rozdýchávat, ale nemusela jsem nutně každý den objímat WC. Na druhou stranu je mi celý den divně, ale pořád je to v rámci jakési normálnosti.
Dneska jsem přecházela od jednoho doktora k druhému. Nešlo o žádný vážný důvod nebo tak, ale jednoduše jsem se stěhovala a tak jsem hledala doktora, který je blíž. A zrovna jsem od doktora odešla s novinkou, která mě nutí se zubit na celé kolo.