Psí poslání je fakt úžasná knížka, která jde stáhnout na jedenkrát. I když já jsem četla asi na třikrát a mezi tím jsem si musela pustiti jeden až dva díly seriálu, protože to jednoduše nešlo vydržet. Příběh je to sice

Nedávno mě kamarád vyčetl, že jsem se o něm ještě nezmínila. Jenže když já vlastně nevím co o něm napsat? Viděli jsme se 2x, spíš kecáme po netu. A to bydlíme přitom asi hodinu, možná dvě od sebe. Ale tak když už mě teda zprdl, tak o něm něco se smolím, ať má radost

Posledním dubnovým dnem končím oficiálně v práci. Ale to nic, stejně jsem tam víc nebyla jak byla. Vlastně pořád morodím už nějak od půlky února nepřtržitě takže tak. Ale během mého marodění, kdy jsem zjitila že i běžné fungování mi vadí, když je toho přezpříliž, jsem měla čas vymyslet co se mnou. A přišla jsem na to. Ono

Tak se zdá, že se ten můj chlap definitvně rozmyslel. Sice to i tak beru na lehkou váhu, protože přece jenom  se každý druhý den rozmylí jinak a já to pak prožívám psychicky hůř, než bych chtěla, ale jak říkám - zdá se, že je to tady.  Asi 5 dní před Ov jsme spou byli a prostě to do mě "fúkl" s tím, že

Tak jsem včera spárovala zeď. Nebo spíš sloupky té zdi. Jak asi víte, pomalu ale jistě si přestavujeme domeček k obrazu svému. A s tím souvisí taky dvůr. Na dvoře máme už asi rok pergolu. Krásnou, velkou, svépomoci postavenou. Totiž svépomoci a tchánopomoci. No už chybi jenom dlažba, protože je namístě bývalé šopy a zem

Můj pesan, líp řečeno pesanda trpí už od prvního hárání (tak poté) falešnou březostí. Je to už babka, navíc hlídaná, takže ona opravdu neotěhotní. Ale..!!! Ať jdu po venku, nebo se dívám na pořady typu "Nebezpečné vztahy", každý tam těhotní nebo je chvilku po porodu. Ať čtu, co čtu, nakonec se ukáže, že má dotyčný

Tak nevím, co si o tom mojem chlapovi myslet... První že skočíme na děti, pak se rozmyslí... tak se ujasni, než začneš něco slibovat. On to tak sice nebere jako slib, ale já se podle toho začnu zařizovat a on couvne. Chápu - penízky se samy neženou ulicema, ale prej se bojí že to nezvládne ani psychicky a fyzicky a vůbec...

Toto jsem dnes našla na netu. Je to špica, možná to znáte, ale vzpoměla jsem si na můj bezchybný krasopis a musím se o to s vámi podělit

Myslím, že je to tady. Popravdě mám najednou strašně smíšené pocity. Už si nejsu jistá na 1000%, už si su jistá sotva na těch 100. Nicméně to raději ani nebudu říkat svému "oplpdňovateli", ať si to nerozmyslí  Nedávno jsme měli

Zašívala jsem tomu svému monterky, tak si tak sedím na posteli, na sobě nohavicu, v ruce jehlu... čučím u toho na film. Chcu si poposunout nohavicu, mrknu teda tím směrem a teď vidím, jak mě po noze leze pavouk. Asi si dokážete představit, co následovalo. Instinktivně sem ho odhodila, jenže jak sem seděla na posteli, tak