Buď je to jenom planný poplach, nebo nevím... Doktorka nic nezjistila, když jsem tam byla a prý je všechno, jak má byt. Ale já fakt nevím. Test se mě dělat nechce, i když mě to pomalu nutí si ho koupit. Faktem je, že jsem to ještě nedostala a to docela dlouho i na můj nepravidelný kolotoč.

Když je chlap sám v parku poblíž dětského hřiště, už je to zákonitě úchylák a pedofil. Když tatínek utírá svoji dcerku, už je to úchylák. Když chlap mrkne do kočárku, už je to pedofil.... vážené dámy, opravdu vám tento způsob myšlení připadá normální??

Včera večer jsme se pohádali. Ale fakt hnusně a moc. A vážně jsem začala přemýšlet jestli si ho chci vůbec vzít a mět s ním rodinu. Hoooodně věcí jsem si uvědomila. Věcí, které tady sice byly už od začátku, ale které jsem tak nějak neřešila. Jenže mě to začíná vadit. A vadí mě jak se ke mě chová a vlastně uplně všechno.

Včera se ségra s mamkou viděli po dost dlouhé době s otcem. Ne, že by o to stály, ale potřebovaly podepsat nějaké papíry ohledně soudu a tak. Ségra měla konečně dostat svoje penízky z pojistky, které jí vybral v jejich 15... Měla je slíbené k narozenínám, které má v únoru, ale tatínek se k tomu jaksi neměl, tak šlo mimo

Dneska začnu trošku smutně, ale jenom proto, aby jste pobraly všechny souvislosti a vůbec to, co tím vším já, jako básník chci říct.

Pár dní nazpátek jsme byli na pohřbu. V umřela babička, která v konečném důsledku

Napadlo mě trošku odlehčit situaci od svatby, eshopu a rodinných vztahů a sepsat seznam věcí, které o mě možná nevíte, možná víte, možná tušíte... jen tak, ze srandy

1. [ Pokračování článku ]

Toto dneska slyším od mladých sopláků pořád. Mám právo jít ven s kamarády. Mám právo mít holku. Mám právo si odpočinout... A co povinnosti, můj milý? Ty nemáš žádné? Dnešní puberťáci si myslí, že mají plnou prdel práv ale žádné povinnosti. A bohužel někteří rodiče si jednoduše neví se svými "dětmi" rady, nicméně

Tak už vím, kde je problém. Ono to není o tom, že bych byla bordelář a nebyla schopná mít uklizeno. To jo. Problém je někde jinde.

Začnu z trochu druhého konce. Pamatujete, jak jste kdysi ve škole měli na prácu

Pomalu ale jistě mě ta svatba začíná dostávat. Popravdě se mě do plánování ničeho nechtělo, ale začíná mě to chytat. Sice taky pomalu ale o to jistějc. A jdu na to od lesa. Mému budoucímu manžovi je vesměs všechno jedno. Vlastně si akorát poručil žádný závěs na židlách, což schvaluju, protože to je fakt děs. A pak by nejrači

Odhaduju, že jsme asi v půlce všeho. Už mám web převedený na sebe, přístup do administrace atd. Od včerejška se hraju s dodavatelama. Nevím, koho kdy napadlo, že práce z domu je nenáročná. Uznávám, že fyzicky je to asi stejně náročné, jak celý den prosedět na gauči, ale psychicky je to uplně o něčem jiném, jak běhat 12hodin