Je to třetí měsíc a pomalu začínám zjišťovat, že zbláznit se je jednodušší, než se zdá. Stačí mít "na krku" chlapa.

Ale začínám přicházet chlapovi na kloub...

1) Chlap jde převychovat, ale chce to pevnou ruku, lásku a plno nervů. A hlavně se musí za každou věc, kterou udělá správně, odměnit. (haha - jako u psa)

Tak

Ahojte všecí! Už jsem vám dlouho nic nenapsala. Vlastně jsem se tady neobjevila ještě dýl, jak panička. Tak abych to také napravila...

Panička se stěhovala chvilku po tom, co si mě přinesla domů. Takže než se tam zabydlela, já byla zatím u její maminky, která se o mě starala. Ale vždycky, když panička přijela, tak jsem byla štěstím bez sebe. No a asi po měsíci si mě vzala panička k sobě

Jenom dneska vlezu na fb zjistit, co je nového, už vidím, jak si každý druhý změní profilofku, aby uctil oběti... Jo, fajn, je to hezký... Ale na druhou stranu kdyby neblyi debilové a ty IS lidi si tam nepustili, tak se nic z toho nestane. Žádné dva útoky během chvilky, žádné oběti, klid. Alespoň relativní. Neříkám, je to smutné, to jo, ale abych kvůli jejich blbosti, byť obyčejný člověk za to

Konečně máme net, tak tady budu zase po hooooooodně dlouhé době trochu víc pravidelně :-) Konečně!! Ne, že bych byla netoholik, ale přece jenom, kdyžn už se člověk o něčem baví, nebo o něčem čte a narazí na slovo, které nechápe, tak si ho nemá kde zjistit... A pak věty typu "však mě napiš na fejs" jsou na denním pořádku. A i když nejsem na fb od božího rána, je fakt, že nikde jinde ani

Víte, snažím se na všem a na každém vidět alespoň jednu dobrou věc. Nejspíš proto mám tak ráda zvířata, protože na každém z nich je něco hezkého. Psí oči, kočičí lísání se, kudlanka je sama o sobě zajímavá. Dokonce i mí "oblíbení" pavouci mají různé techniky lovu. To je na nich úžasné. Na každém člověku je také něco hezkého. Například i mezi padouchy je plno zajímavých lidí. Například

Tak jsem přemýšlela, o čem jsou vlastně ty klasické pohádky pro děti, jako je Karkulka, Jeníček s Mařenkou nebo Sněhurka...  A světe div se - když se nad tím člověk zamyslí, tak by je ani neměli dětem vyprávět!!

Tak třeba Karkulka. Puberťačka, která záměrně neuposlechne maminčin příkaz nejít přes les a ještě se vymluví na to, že ji rozptýlili nějaké kytičky. No, hlavně že má výmluvu.

... a řeknu vám proč. Konečně jsme se s V sestěhovali. Jenže ještě nemáme net a to mi trošičku ztěžuje přístup. Ale alespoň nějaké novinky vám v bodech řeknu.

1) Nejhorší věc, kterou můžete v novém zažít, je pavouk. Ale obrovský!! Kdyby to byla normální johana, pepa, hajzlák.... nebo křižák. Tak to třeba nějak přežiju. V mém případě hodně ztěží, ale přežiju. Jenže takové potvory typu "sklípkan",

A u nás skoro tři dny v kuse. Až na pár asi 15-ti minutových přestávek. Konečně jsem se dočkala. A neraduji se jenom proto, že ty nesnesitelné vedra už byli přes čáru.

Od jakživa miluji déšť a nemusím horko. Jasně, sluníčko je fajn, člověk se vyvalí, chytne bronz... někdy i měď :-D Ale když prší, tak to ve mě vyvolává radost. Co jsem zjistila, tak se nálada lidí mění (mimo jiné) podle počasí.

Zase mi to jednou nedalo, a místo komentu jsem nucena napsat celý článek. Už když jsem se rozepisovala do komentáře, bylo mi jasné, že to bude dloooouhý komentář. Tak tento článek berte jako reakci na článek od baby-friendly-blog. Zastává přesvědšení, že každý nenarozený človíček má právo na život a tudíž nemá nikdo právo na to, mu ho "předčasně" vzít.

S tím souhlasím, avšek ne

Pamatujete, jak jsem nějaký ten měsíc až tři psala o tom, že se s V plánujeme sestěhovat a koupit si domek? Tak dneska je oficiálně náš!! Jeli jsme si převzít klíčky a k domku máme také bonus - psa. Páneček se stěhuje na byt a psík je zvyklý venku. Chápu, proč to neriskoval, sama vím, že by to nedopadlo. Zažila jsem to s tím naším hafanem. Pes je kluk, má tři roky a buď je víc nevychovaný, než